Václav Kopecký

Václav Kopecký se narodil jako třinácté dítě ve velké rodině malého živnostníka, funkcionáře Sokola. V jednom stranickém rukopise se píše, že v této české vlastenecké rodině žila tradice buditelského loutká-ře Matěje Kopeckého, praděda soudruha Václava Kopeckého. Po studiích na gymnáziu se V. Kopecký zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia nedokončil. Byl zakládajícím členem KSČ a po celá 20. léta patřil k těm mladým funkcionářům a novinářům, kteří vše podřizovali zájmům Komunistické internacionály, ke skupině K. Gottwalda, která se dostala do vedení KSČ na jejím V. sjezdu v únoru 1929.

Už ve 30. letech plnil úlohu informátora Kominterny a sovětských vedoucích míst o situaci v KSČ a v Československu vůbec. Zároveň byl známý řadou ostrých vystoupení proti každému, kdo jen trochu zapochyboval o správnosti politiky Sovětského svazu a Komunistické internacionály. Pro Gottwalda byl nepostradatelný. Sám na to jednou vzpomínal: Klema uměl krásně rozdělovat role. To my jsme Klemu nechali a dělali jsme za něj tu špinavou práci. Klema dělal mudrce, ale vynadat, to jsem dostal za úkol já. Někdy Klema jen mrknul a už jsem věděl, o co jde....

Od listopadu 1938 byl v moskevské emigraci, v níž věrně sledoval a spoluvytvářel politiku Gottwaldovy skupiny. Účastnil se jednání komunistů s Benešem v Moskvě v prosinci 1943 i moskevských jednání o vládě a jejím programu v březnu 1945. Do Prahy se vrátil 10. května 1945 jako ministr informací. Tuto funkci zastával do roku 1953, potom byl rok ministrem kultury a po roce 1954 byl místopředsedou vlády. Na přelomu 40. a 50. let byl prvním mužem ve státě a státostraně KSČ při určování hlavních směrů řízení kultury a ideologie. Používal jak nátlaku nejhrubšího zrna, tak také osobních kontaktů. Rozdával peněžní dary, zneužíval důvěřivosti levicových intelektuálů a mnohokrát si nasadil tvář všechápajícího liberála. Ve skutečně nápadité kombinaci metod ničení české kultury se odlišoval od svého nejvážnějšího konkurenta na tomto poli, G. Bareše, jehož likvidační metody byly jednostranně hrubé a daleko primitivnější.V plné integritě s veškerou svou činností se Kopecký snažil ovlivňovat historické vědomí národa. Roku 1951 vydal knihu Třicet let KSČ, která spoluvytvářela ovzduší politických monstrprocesů a snažila se dokazovat jejich logičnost a oprávněnost. Popularizoval stalinskou teorii o zostřování třídního boje a o potřebě bdělosti proti nepřátelům uvnitř komunistické strany - agentům buržoazie.