Barbora Punge Puchalská Knihy

Warren XIII. vás přesvědčí, že vlastnit starobylý hotel se spoustou tajemství není jen tak! Když se jeho potulný ubytovací podnik i s roztomilým chobotnicovitým mazlíčkem Črtíkem, knihovníkem panem Friggsem, šéfkuchařem Bujonem a natvrdlým strýcem Rupertem ztratí v nebezpečném Zlohvozdu, musí se dvanáctiletý klučina vydat na cestu sám. Jenže v lese se to hemží čarodějnicemi, tekutými písky, hady a naštvanými stromy. A aby toho nebylo málo, je tu i Warrenův ďábelský dvojník, který chce získat nad hotelem moc! Stejně jako v díle předcházejícím, v němž náš hrdina pátral po Vševidoucím oku, i tentokrát čeká na čtenáře spousta záhad. Kdo je Worrin a jaké je jeho skutečné jméno? Proč v lese šeptají tajemné hlasy? A co je proboha mízoskveč? To vše je zahaleno v krásném ilustrovaném kabátku, stejně spletitém a zeleném jako strašidelný hvozd.

Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy a novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž padly za oběť miliony lidí.

Světoznámý britský prozaik se v dlouho očekávané vzpomínkové knize vrací k létům, která musel poté, co byl ájatolláhem Chomejním v únoru 1989 odsouzen k smrti za autorství románu Satanské verše, strávit pod policejní ochranou a v neustálých obavách o vlastní život i osud svých blízkých. Strhující vyprávění zaujme dramatickým popisem událostí i otevřeností s níž autor popisuje své vynucené soužití s policejními specialisty, zvraty ve svém soukromém životě či složitý vztah k vlastnímu otci a komentuje postoje těch, kteří jej veřejně podpořili nebo se naopak přidali k jeho kritikům. Kniha se jmenuje Joseph Anton – podle jména, které si musel dát na doporučení policie zvolit pro své ukrývání.

Píše se rok 1945. Felix se už dva roky schovává v jámě, aby jej nenašli nacisté, a laskavý muž jménem Gabriek mu v noci nosí jídlo a vynáší nočník. V den svých třináctých narozenin chlapec uslyší nad svým úkrytem hlasy a je přesvědčený, že si pro něj přišli. Ale hlasy nepatřily ani nacistům, ani tajné policii – patřily partyzánům. A tak se třináctiletý židovský sirotek stává členem partyzánského oddílu, který na polském území bojuje proti nacistům. Felix je přidělen jako pomocník k doktoru Zajakovi. Zůstává mezi neznámými drsnými chlapy a neustále musí dokazovat, že si zaslouží být partyzánem. Nemazlí se s ním ani sychravý zimní les, ani zběsilá atmosféra konce války. Je mu teprve třináct, ale zkušeností má víc než dospělý… Také třetí díl ze série o židovském chlapci Felixovi čelícímu hrůzám druhé světové války a holokaustu zprostředkuje dětem tuto dobu lépe než sebedelší výklady v hodinách dějepisu.

Šlechetnost a láska jsou hodnoty, které svět potřebuje. Když zmizí, lidské společenství trpí. Čtenáři Kelly Barnhillové, držitelky Medaile Johna Newberyho, už vědí, že její fantasy romány působí mezi ostatními dětskými knihami jako zjevení – nekonečně krásné, dojemné, originální a okouzlující. V Kámentálu, kdysi prosperujícím a klidném městečku plném stromů, vypukne požár, při němž shoří knihovna, centrum moudrosti a pospolitosti. Od té doby to jde z kopce – lidé se vzájemně odcizují, vesnice chudne a chátrá, stromy chřadnou. Zdá se, že jedinou spásou je věčně usměvavý starosta. Vždyť slibuje, že všem pomůže. Lidé netuší, že opak je pravdou, že v kůži starosty se skrývá nenasytný drak. Jen vzdělané a chytré děti z místního sirotčince a laskavá zlobryně žijící na okraji vesnice tuší, jakou hrozbu starosta pro všechny obyvatele představuje. Jednoho dne se ze sirotčince ztratí dítě a starostovy pletichy způsobí, že oči všech se upřou na zlobryni. Ale sirotci vědí, že ona není na vině, vždyť už dlouho celé vsi bez nároku na uznání tajně pomáhá. Dokážou sirotci nad zlobou a nenávistí zvítězit? Podaří se jim odhalit pravého viníka? Proč jim nikdo nechce naslouchat?

Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit knihy z místní knihovny. Felix uteče, aby našel rodiče a před těmi muži je varoval. Cestou zachrání z hořícího domu malou Zeldu, jejíž rodina byla zavražděna, a pomalu mu dochází, co mají tihle spalovači knih za lubem. A co to znamená pro něj, Zeldu a všechny ostatní Židy. Morris Gleitzman líčí v prvním dílu z čtyřdílné řady život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny, jeho výpověď je však o to silnější.

Každý rok obětují lidé v Protektorátu jedno novorozeně čarodějnici žijící v hlubokých lesích. Odnepaměti slýchali, že jen tak ochrání město před jejími zlými čáry. Jenže čarodějnice Xan není krutá. Naopak, o opuštěné dítě se postará, nakrmí je výživnou hvězdnou září a najde mu novou, milující rodinu na druhé straně lesa. Ale jednou dá novorozené holčičce omylem napít svitu měsíce. V její krvi začne kolovat magie. Xan se rozhodne děvčátko vychovat sama, pojmenuje je Luna a jeho kouzelné schopnosti zapečetí do doby, než bude Luně třináct a zmoudří. Jenže jak se blíží dívčiny třinácté narozeniny, kouzla začínají vyplouvat na povrch. Nad lesem se shlukují obrovská hejna hrozivých ptáků, pod zemským povrchem se probouzí sopka a kolem obchází žena s tygřím srdcem. A z Protektorátu míří k lesu muž odhodlaný Xanu zabít. Brzy bude muset Luna bránit ty, kdo dosud chránili ji. A postavit se skutečnému zlu…

Fred sleduje z okénka malého letadla tajuplnou džungli pod sebou. Vždycky snil o tom, že bude dobrodruhem a objevitelem neznámých zemí. Kéž by mohli přistát a probádat to tam. Netuší, že už za pár chvil se jeho přání splní. Letadlo se zřítí a on se s dalšími třemi dětmi ocitne uprostřed rozlehlé amazonské džungle, plné nebezpečí. Začíná pro ně dobrodružství, o jakém se jim ani nesnilo. Aby přežili, musejí se naučit spolupracovat, obstarat si potravu a postavit si vor, na kterém po řece doplují do civilizace. Netuší, že objeví trosky dávno ztraceného města. A že v něm nebudou sami…

Brooklyn, konec 60. let. Starý svérázný jáhen jednoho dne nakráčí před místního dealera, kterého ještě nedávno učil hrát baseball, a postřelí ho. Spustí tak kaskádu událostí, jež změní život nejen jim dvěma, ale celé různorodé komunitě žijící ve „špatné čtvrti“. Sociální problémy, rasismus a nepokoje jsou spíše pozadím živelného příběhu, který postupně nabírá parametry pátrání ve stylu Indiana Jonese. Americký klasik James McBride, jenž vychází v češtině vůbec poprvé, zde ukazuje jak mistrovské vypravěčské schopnosti, tak svou trvalou víru v lidstvo. Jáhen King Kong voní atmosférou New Yorku a jazzu, potěší milovníky gangsterek a podivínských hrdinů a je povzbudivou zprávou o tom, že láska a víra žije i v tom nejposlednějším darebákovi.

Na stranách této bohatě ilustrované knihy autorka poutavě shrnuje své dosavadní poznatky o tom, jak se ve starém Egyptě žilo příslušnicím něžného pohlaví. Vychází přitom z přesvědčení, že „narodit se v Egyptě bylo pro ženu té doby bezesporu výhodou“.Jedna kapitola je věnována královnám, ale mnohem větší prostor autorka poskytla „obyčejným“ ženám: dozvídáme se mnohé o manželství a rodinném životě, práci a zábavě, náboženství, výchově dětí, vzdělávání a právním systému. Autentičnost textu dodávají i zmínky o odívání, líčení, nakupování na tržištích či staroegyptském smyslu pro humor. Každý čtenář, kterého zajímá starý Egypt, najde v této knize množství nových, mnohdy překvapivých informací.