Radek Jaroš Knihy

Kniha s dalšími příběhy z expedic na nejvyšší vrcholy světa našeho předního dobyvatele himálajských vrcholů tentokrát z let 2008 – 2012.

Kniha uzavírá svým příběhem dvacetileté himálajské dobrodružství nejúspěšnějšího českého horolezce Radka Jaroše. Je volným pokračováním publikací Hory shora a Hory shora 2, ve kterých jsou popsány jeho výstupy na předešlých třináct osmitisícových vrcholů planety. Radek Jaroš byl na dosah vrcholu K2 hned při své první expedici na tuto horu v roce 2001, kdy prostoupil Česenovým pilířem na její rameno. Tehdy se musel pro nečekanou změnu počasí vrátit z výšky 8000 m do základního tábora. I následující pokusy v letech 2003 a 2005 zmařilo počasí. V roce 2007 se v základním táboře zranil a musel expedici ukončit. Při sestupu z vrcholu Annapurny v roce 2012 utrpěl těžké omrzliny na nohou a v průběhu dalších dvou let podstoupil několik operací, při kterých mu byly amputovány články prstů na obou nohách. I přes tento handicap pokračoval v přípravách na výstup na svou poslední osmitisícovku, která mu chyběla k dosažení Koruny Himálaje. Jejího vrcholu dosáhl 26. července 2014 a stal se tak teprve patnáctým horolezcem na světě a prvním Čechem, který bez použití kyslíku a na rozdíl od mnohých i bez pomoci výškových nosičů vystoupil na všech čtrnáct světových osmitisícovek.

Nejúspěšnější český himalájský horolezec Radek Jaroš otevřeně popisuje nejen milníky své sportovní kariéry, ale odhaluje také svůj soukromý život. Jak fungují tělo a mysl při výstupu na osmitisícovku bez kyslíkového přístroje? Co si lze z extrémních vysokohorských podmínek odnést do každodenního života? Velmi osobní rozhovor mezi legendou českého horolezectví a zkušeným novinářem Jiřím Mackem dokresluje množství jedinečných barevných fotografií.

Radek Jaroš je nejúspěšnější český himálajský horolezec. Specialista na expedice v malém týmu. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje a pomoci výškových nosičů. V roce 2014 Radek úspěšně vystoupil na poslední, čtrnáctou osmitisícovku – K2 a zapsal se do síně slávy světového horolezectví. Stal se prvním Čechem a teprve 15. člověkem na světě, který tímto způsobem získal Korunu Himálaje. Další projekt Radka Jaroše je Koruna Světa. Cílem je stanout na nejvyšších vrcholech všech kontinentů planety. Projekt je logickým pokračováním Radkovy horolezecké kariéry. A právě o výstupech v pohořích ležící na severní polokouli je tato kniha.

Kniha popisuje výstupy českého horolezce na osmitisícovky.

Kniha shrnuje dosavadní úspěchy našeho předního dobyvatele himálajských vrcholů, v letošním roce pokořil již šestou osmitisícovku. Jeho tažení za získáním tzv. "koruny" pro toho, kdo vyleze všech 14 osmitisícových hor, se tak přibližuje polovině. Od roku 1998, kdy jako druhý Čech bez použití kyslíku zdolal Mount Everest, téměř každý rok postupuje k této metě.

Po dosažení nejvyšších vrcholů kontinentů polohovaných na sever od rovníku se Radek Jaroš vydal v rámci projektu Koruna světa i na polokouli jižní. Kniha Jižní polokoule naší koule popisuje expedice na čtyři nejvyšší vrcholy zde umístěných kontinentů. V roce 2017 Radek absolvoval expedici na Mount Kosciuszko – nejvyšší vrchol pevninské Austrálie. Stejně jako u ostatních expedic Koruny Světa platilo, že cílem není pouze dosažení vrcholu, a tak po výstupu na nejvyšší vrchol absolvoval legendární extrémní cyklistický závod Crocodile Trophy v severní části Austrálie. V prosinci 2017 vyrazil směrem na nejchladnější a nejopuštěnější kontinent planety – Antarktidu a její nejvyšší vrchol Mount Vinson. Na konci roku 2018 následovala expedice na nejvyšší horu Jižní Ameriky – Aconcaguu doplněná i návštěvou Velikonočního ostrova. Výstup na nejvyšší vrchol Afrického kontinentu Kilimanjaro na začátku října 2019 znamená pro Radka dokončenou Korunu světa podle Bassova seznamu. O všech těchto cestách kniha pojednává.

Radek Jaroš, autor úspěšných knih Dobývání nebe a Hory shora, je v současnosti nejznámějším českým horolezcem, který vystoupil na dvanáct osmitisícových vrcholů čtyř kontinentů. Publikace Hory, má panenko ukazuje tohoto špičkového sportovce očima jeho dcery, která sama sebe považuje za kavárenskou povalečku a nechápe, co její otec "tam nahoře" vlastně vidí a hledá. Proto s ním vede rozhovory o zásadních věcech člověka, jak je definuje dětská hra - štěstí, neštěstí, láska, manželství, děti, bohatství, nemoc, smrt... Knížka ukazuje, jak o těchto záležitostech smýšlí nejen zralý čtyřicátník zvyklý na domov ukrytý pod iluzorním bezpečím stanového plátna uprostřed vysokohorských ledovců, ale také dvaadvacetiletá dívka, jejíž dětství a dospívání bylo proloženo množstvím neobvyklých událostí v kruhu "typicky české" rodiny.