Radek Jaroš
29. duben 1964
Český horolezec a autor knih.
Po přečtení knihy Himálajští tygři zatoužil být jako oni. Lidé, kteří zdolávají nejvyšší vrcholy naší planety. V 18 letech začal s horolezectvím, ve 30 poprvé okusil drogu pohybu v extrémní nadmořské výšce během expedice na Mt. Everest. Za další čtyři roky v roce 1998 stanul na jeho vrcholu. Teprve jako 12. člověk v historii, který dokázal ze severní, tibetské strany vystoupit na vrchol bez použití umělého kyslíku.
V rámci projektu „Koruna Himálaje“ chce nejúspěšnější český himálajský horolezec Radek Jaroš vystoupit na všechny osmitisícové vrcholy světa. Pouze 14 lidí stanulo na všech 14 osmitisícových velikánech bez kyslíkových přístrojů. Radek Jaroš vystoupil zatím na 13 z nich. Ke splnění vytyčeného cíle mu zbývá pouze K2.
Leze zásadně bez podpory výškových nosičů a umělého kyslíku. Na svém kontě má skalní i ledovcové vrcholy čtyř kontinentů. Je autorem knih Dobývání nebe, Hory shora a Hory, má panenko, filmových dokumentů z expedic a dalších dokumentárních filmů oceněných na filmových festivalech. Za záchranu života několika horolezců obdržel v roce 2009 hlavní cenu Fair Play od Českého olympijského výboru. V následujícím roce i od Evropského hnutí fair play.
„Do Himálaje jsem nezačal jezdit kvůli Koruně Himálaje. Byl jsem prostě horolezec. Začínal jsem lezením na skalkách doma na Vysočině. Následovaly pískovcové skály, Vysoké Tatry, Alpy, Ťan-šan, Pamír, Himálaj. V něm jsem nalezl drogu vysokých hor. Horolezectví není póza, je to životní styl. Na první expedici jsem byl rovnocenným partnerem lezci, který měl již 11 vylezených osmitisícovek. To mě povzbudilo. Po zdolání Nanga Parbatu kamarád řekl, ať je vylezu všechny, což mě ale napadlo až v okamžiku, kdy jsem vylezl Manaslu. Ale nechtěl jsem jen vrchol. Za každou cenu. Chci tam být s kamarády, lézt bez kyslíku, bez pomoci výškových nosičů. Vlastní silou a lezeckou schopností se dostat na vrchol. I cesta je cíl. A kde je vůle, tam je cesta!“