Theodor Lokvenc

Narodil se 27. 10. 1926 v Náchodě. Za Protektorátu (1942) přerušil studium reálného gymnázia v Jaroměři a jako lesní dělník pracoval na náchodském panství prince Schaumburka-Lippe (polesí Odolov). Po válce dokončil studia Státní vyšší lesnické školy v Písku (1948), absolvoval vojenskou presenční službu a nastoupil do lesnického provozu. Od roku 1950 působil jako vedoucí polesí Křinice u Lesního závodu Broumov. V roce 1951 přešel jako jeden z prvních zaměstnanců do nově zakládaného Výzkumného ústavu pro pěstování lesů, lesní semenářství a školkařství v Opočně. Jeho výzkumnými spolupracovníky v Opočně tehdy byli: Ing. Jiří Mottl, Hugo Konias, Ing. L. Hanzalová, Ing. Vladimír Chrz, Ing. Karel Kaňák, Ing. Pavel Matoušek, Dr. D. Svobodová a B. Švarc. Z komplexu naléhavých problémů poválečného lesnictví u nás se jubilant podílel zejména na řešení úkolů zalesňování kalamitních holin v mnoha stanovištně rozdílných regionech Československa (LZ Dobříš, Zbraslav nad Vltavou, Varvažov, Jeseníky, Krkonoše, Orlické hory, Oravská přehrada, Východoslovenský kras a.). Později dálkově vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze (1957 - 1963). V roce 1965 obhájil kandidátskou disertaci na téma Některé biologické podklady zalesňování alpínské oblasti Krkonoš. Problematika rekonstrukcí porostů nad alpínskou hranicí lesa postupně zůstala ústřední a dlouhodobou problematikou Ing. Theodora Lokvence, CSc., kterému se také Krkonoše staly nejoblíbenějším místem nejen pro výzkum. Řadou vědeckých, odborných i populárně-naučných publikací nejen z lesnictví, ochrany přírody, historie a současnosti Krkonoš se stal uznávanou lesnickou osobností a autoritou, vyznačující se širokými přesahy publikovaných poznatků do mnoha příbuzných přírodovědních (fytologie lesa, dendrologie, ekologie lesních ekosystémů aj.) a společneských oborů (regionální historie, filokartie, genealogie aj.). Za všechny jmenujme alespoň první české kompletní zpracování historie Krkonoš, monografii "Toulky krkonošskou minulostí" z roku 1978 (268 stran).

Jako výzkumník se profesně zabýval především problematikou zalesňování v horských oblastech; v rámci svých rozsáhlých pokusů a studií např. podrobně rozpracoval použití obalené sadby pro umělou obnovu lesa. Významně svými poznatky přispěl na úseku posuzování kvality sadebního materiálu lesních dřevin. Prosazoval diferenciaci jeho typů pro rozdílné podmínky zalesňovaných stanovišť. Nové poznatky, získané při řešení výzkumných úkolů, vyústily v kvalitní vědecké a odborné články s širokým mezinárodním ohlasem. Stalo se rovněž tradicí, že jubilantova vědecká práce vždy směřovala do velmi ceněných realizačních výstupů pro lesnický provoz. A právě v lesnické praxi se formou poradní, expertní i pedagogické činnosti jeho práce také nejvíce odrazila a zúročila. V období let 1954 - 2011 publikoval 570 prací, přičemž polovina z nich (285 prací) se dotýkala Krkonoš a 80 % jeho prací mělo přímé lesnické zaměření.

S lesnickou praxí, Výzkumnou stanicí Opočno, Krkonošským národním parkem i mnoha ostatními institucemi úzce spolupracoval i po svém odchodu do důchodu (v červnu 1990). Významný podíl měl zejména v letech 1998 - 2002 na tvorbě tuzemských standardů kvality sadebního materiálu lesních dřevin. Z této spolupráce i nadále čerpají platná ustanovení české technické normy ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin; řada autorových poznatků je zahrnuta a využita i v nynějších legislativních předpisech o obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Práce pana Ing. Theodora Lokvence, CSc. ve prospěch lesního hospodářství zůstává východiskem, na které mohou nové generace výzkumníků navazovat.