Německo-židovský filozof, politický teoretik a sociolog, který byl klíčovou postavou Frankfurtské školy. Je oslavován jako „otec Nové levice“ a jeho myšlenky hluboce ovlivnily intelektuální proudy a studentská hnutí šedesátých let. Ve své práci zkoumal vztah mezi potlačením a osvobozením v moderní společnosti a analyzoval, jak technologie a industrializace mohou vést k novým formám útlaku. Jeho dílo vybízí k zamyšlení nad kritickým myšlením a snahou o dosažení skutečné svobody.
Čtenáři se dostává do ruky šest studií Herberta Marcuse, nyní v českém překladu, z nichž nejstarší Nové prameny k založení historického materialismu pochází z roku 1932, nejmladší Represivní tolerance pak byla napsána v roce 1965, ale zásadně rozšířena v roce 1968. Texty reprezentují různé úseky myslitelského vývoje jedné z nejvýraznějších osobností první generace kritické teorie. Reprezentují proměny, kterými Marcuse reagoval na překotně se měnící svět i to, čemu zůstal vždy věrný: Starost o svobodu a štěstí, které nemohou být jedno bez druhého; starosti o svobodu a štěstí, které vycházejí ze skutečné solidarity lidského rodu a nemohou a nesmějí koexistovat s bídou a utrpením kohokoliv jiného.
Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně iracionální. Úspěšně ovládla přírodu, ale i jejího tvůrce – člověka. Je totalitní, protože lidem prostřednictvím techniky nediktuje pouze potřeby společenské, ale i jejich individuální přání a činí si na ně nárok také v jejich volném čase. Svoboda (např. svobodná volba ve výběru zboží a služeb) se stává nástrojem ovládání. Rozvinutá industriální společnost je podle autora daleko ideologičtější než její předchůdkyně, protože ideologie se přesunula do samotného výrobního procesu, lidé začínají být produkty, reklama se stává žádaným životním stylem. Kapitalisté přejímají roli byrokratů, dělnická třída je integrovaná do nesvobodné společnosti. Pojmy jsou redukovány na souhrn operací a operacionalistické hypotézy se neustálým opakováním v masových médiích mění na definice. Nerozumné se rovná neoperacionalizovatelné. Vzniká jednorozměrné chování a myšlení. Cestou ven je návrat k dvojrozměrnosti – rozpornosti, která je nutně obsažena ve filozofickém myšlení. To se musí stát negativním v tom smyslu, že upozorňuje na to, co není bezprostředně přítomno, a zpochybnit společnost i sebe samé. Touto cestou může dojít k osvobození individuality a původcem změny se mohou stát zejména menšiny, outsideři a radikální intelektuálové.
Známý filosof psychoanalytického směru se snaží uplatnit Freudovy teoretické zásady jakožto společenskohistorickou koncepci. Rozvíjí na tomto základě relace potlačování pudů a svobody a z téhož hlediska sleduje ideu pokroku, když zkoumá pojetí kultury při represívním a nerepresívním principu progresívního vývoje. Poté rozebírá problematiku politické opozice v USA a zvažuje možnosti realizace utopické společnosti. Redakční předmluva koriguje autorovu kritiku Marxovy teorie.
The book features a collection of Marcuse's significant writings, showcasing his distinctive blend of philosophy, psychoanalysis, and critical social theory. It offers a comprehensive introduction by Douglas Kellner, Tyson Lewis, and Clayton Pierce, which contextualizes Marcuse's thought within the major philosophical movements of the twentieth century, highlighting his intellectual contributions and relevance.
Exploring the critique of capitalist modernity, this collection of essays by Herbert Marcuse delves into foundational concepts like liberalism and individualism, challenging their relevance in contemporary society. Written between the 1930s and 1960s, the work showcases Marcuse's materialist dialectical thinking and offers a profound analysis of the conditions shaping thought and action. It serves as an essential resource for emerging scholars and a compelling reminder for those familiar with critical theory, emphasizing the need for a rigorous critique of modern organized life.
Volume III of Herbert Marcuse's Collected Papers focusing on the New Left movement for whom he provided theoretical and political guidance. The new material collected in this and accompanying volumes provides a rich and deep grasp of the era.
The collection features key works by Marcuse, showcasing his responses to traditional Marxist theories on revolution and utopia. It includes a thorough introduction that contextualizes his ideas within the broader landscape of twentieth-century philosophy, highlighting his engagement with significant philosophical movements. This compilation offers insight into Marcuse's unique contributions and critical perspectives on established Marxist thought.
This classic is Marcuse's masterful interpretation of Hegel's philosophy and the influence it had on European political thought. Marcuse brilliantly illuminates the implications of Hegel's ideas with the later developments particularly Marxism.
This collection features unpublished manuscripts and letters from the late 1960s and early 1970s, highlighting Marcuse's critical theory of contemporary society. The work is enriched by an introduction from Douglas Kellner and an afterword by Jürgen Habermas, providing valuable insights into Marcuse's ideas and their relevance. The compilation offers a deep exploration of social critique during a transformative period in history.
The book explores the influence of Marcuse on the New Left, highlighting his significance as a theoretical and political guide for a younger generation of activists. It offers new material that deepens the understanding of the era, illustrating Marcuse's role in the key political and theoretical developments of the time. Through this examination, readers gain insight into the complexities of his thought and its impact on the movements of the day.
