John Kenneth Galbraith
15. říjen 1908 – 29. duben 2006
John Kenneth Galbraith byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, spisovatel, veřejný intelektuál, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii.
V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století.
Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Jeho knihy jsou napsány populárním, netechnickým stylem, srozumitelném i laikovi. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus (1952), Společnost hojnosti (1958) a Nový industriální stát (1967). Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za rozhodující faktor ekonomického vývoje považoval technologický pokrok.
Ačkoli se sám za institucionalistu nepovažoval, v jeho díle je patrný vliv Thorsteina Veblena, zakladatele amerického institucionalismu. Spojuje je mimo jiné velmi sarkastická kritika soudobého kapitalismu. Galbraith byl také velkým kritikem mainstreamové, tj. neoklasické ekonomie, kterou nazýval blackboard economics. Obviňoval své kolegy z konvenční moudrosti, která nepřipouští originální myšlenky a neodpovídá na problémy své doby. Ve 30. letech proto plně přijal učení J. M. Keynese, které bylo v té době velmi revoluční. Zastával mnoho kontroverzních názorů, co se týče reklamy, plánovaného hospodářství či regulace cen. Mnohé ze svých názorů však postupem času mírnil.
V Československu byl Galbraith známý v 60. letech díky své knize Nový industriální stát, ve které rozvinul tzv. teorii konvergence. Ta předpovídala postupné sbližování centrálně plánovaných ekonomik východního bloku a západních tržních ekonomik. Přestože se tato teorie historickým vývojem nepotvrdila, stala se předmětem zájmu reformních ekonomů Ekonomického ústavu ČSAV v období pražského jara.