Tomáš Hájek
6. leden 1964
Tomáš Hájek (nar. 6. 1. 1964 v Krnově) se věnuje více oborům, především publicistice. V knižních titulech se kromě beletrie věnuje životnímu prostředí, památkové péči a médiím.
Po gymnáziu (1978–1982) vystudoval Lékařskou (1982–1988) a Filosofickou fakultu (1988–1991) Univerzity Karlovy. V letech 1994–1996 přednášel na 1. lékařské fakultě filosofii a bioetiku, v posledním desetiletí na různých vysokých školách i v zahraničí přednáší na témata památkové péče a kulturní krajiny. Souběžně se věnoval žurnalistice: v letech 1996–1997 politický komentátor Lidových novin, od r. 1995 do roku 2001 externí komentátor rádia Svobodná Evropa. Od r. 1998 do r. 2005 působil na Ministerstvu životního prostředí (ochrana kulturní krajiny). Působil ve funkci generálního ředitele Národního památkového ústavu ČR (2006), od roku 2007 je managing partnerem projekční firmy a konzultant. Edičně připravil a autorsky se podílel na sbornících Kulturní krajina anebo Proč ji chránit? (Ministerstvo životního prostředí, Praha 2000) a Krajina v ohrožení (Česká komora architektů a Studio JB, Praha, 2001).
Věnuje se též divadelní dramaturgii a kritice. Jako dramaturg působil s režisérem Janem Novákem v Městském divadle Mladá Boleslav při inscenacích her Neboj se, miláčku (W. Inge, 2005), Les (A. N. Ostrovskij, 2005), Racek (A. P. Čechov, 2008) a Tetovaná růže (Tennessee Williams, 2009). Kritikami přispívá do Literárních novin a Divadelních novin. Poezii, prózu, fejetony a eseje publikoval v Iniciálách, Literárních novinách, Tvaru, Salonu Práva, recenze psal pro Filosofický časopis a Český rozhlas, stanici Vltava.
Knižně debutoval v antologii mladých básníků Klíčení (Mladá fronta, Praha 1985). Vydal: Stoupání do plynu (Trio, Praha 1991), Šest pohledů do úzkosti (Auctoritas, Praha 1992), jejich německý překlad Sechs Einblicke in die Angst (Filosofický ústav AV ČR, Praha 1993), Věk analýzy (Artforum-Jazzová sekce, Praha 1995), Animatum (Pražská imaginace, Praha 1995), Nevěděl jsem, zda jsem se probudil do významného dne (Cherm, Praha 1999), Diagnóza 729 (Cherm, Praha 2001), Příběh drobných památek (od nezájmu k fascinaci) (spoluautorka Irena Bukačová, Česká komora architektů a Studio JB, Praha 2001), Najbrtův syndrom aneb Fujtajxl (s Martinem Štěpánkem, Baset 2002), Velký smutek žen (Foibos 2004), Spánek a naděje (Epocha 2005), Zánik a vznik památkových péčí (Epocha 2005). Ve sborníku Média a moc (Votobia, Olomouc 2000) je zastoupen textem Svět lehký jako pírko.