Vladimir Jakovlevič Propp
29. duben 1895 – 22. srpen 1970
Vladimir Propp byl sovětský vědec, který se zaměřil na analýzu základních dějových prvků ruských lidových pohádek. Jeho práce odhalila nejjednodušší, nedělitelné narativní složky, které tvoří základ mnoha příběhů. Prozkoumal, jak tyto prvky interagují a vytvářejí komplexní struktury, což nám umožňuje lépe porozumět vyprávění. Jeho metodologie poskytuje cenný pohled do povahy folklórních vyprávění.
Vladimir Jakovlevič Propp (rusky Владимир Яковлевич Пропп; 29. dubna 1895 Petrohrad – 22. srpna 1970 Leningrad) byl ruský lingvista a průkopník strukturalistického zkoumání lidových pohádek. Narodil se v rodině německého sedláka, původem z Povolží. V letech 1913-1918 studoval ruskou a německou filologii na Petrohradské univerzitě, pak učil ruštinu a němčinu na středních školách. Roku 1928 vyšlo jeho průkopnické dílo „Morfologie pohádky“ a od roku 1932 přednášel ruštinu a ruskou literaturu a později i německou literaturu na leningradské univerzitě. Zabýval se hlavně folklórem a formálním rozborem lidových pohádek. Během svého života výrazně kritizoval tzv. finskou historicko-geografickou školu studia pohádek a folkloru, především Antti Aarneho kvůli zvolené metodologii a postupům. Jeho kritika spočívala v tom, že podle Proppa jsou v pohádce vztahy mezi motivy mnohem důležitější než samotné motivy či jejich jednotlivé typy. Propp se považuje za nepřímého otce strukturalismu a podle Umberta Eca patří spolu s de Saussurem, Lévi-Straussem a Hjelmslevem ke strukturalistické „svaté čtveřici“. Následovníci Proppa jako Lévi-Strauss, Roland Barthes a Algirdas Julien Greimas zkoumali podobný fenomén nejen v pohádce, ale také v literatuře. Propp ve své práci použil biologizující metafory odvozené z přírodních věd („morfologie“). Zkoumal pouze texty a písemnou formu pohádek a ostatního folkloru, nevěnoval se živému vyprávění a ústní formě příběhů. Ve svých dílech cituje Goetheho chápání umění. Zavádí pojem ‚aktant‘ jakožto motiv v moderní naratologii.
cs.wikipedia.org