Vladimir Jakovlevič Propp
29. duben 1895 – 22. srpen 1970
Vladimir Jakovlevič Propp (rusky Владимир Яковлевич Пропп; 29. dubna 1895 Petrohrad – 22. srpna 1970 Leningrad) byl ruský lingvista a průkopník strukturalistického zkoumání lidových pohádek. Narodil se v rodině německého sedláka, původem z Povolží. V letech 1913-1918 studoval ruskou a německou filologii na Petrohradské univerzitě, pak učil ruštinu a němčinu na středních školách. Roku 1928 vyšlo jeho průkopnické dílo „Morfologie pohádky“ a od roku 1932 přednášel ruštinu a ruskou literaturu a později i německou literaturu na leningradské univerzitě. Zabýval se hlavně folklórem a formálním rozborem lidových pohádek. Během svého života výrazně kritizoval tzv. finskou historicko-geografickou školu studia pohádek a folkloru, především Antti Aarneho kvůli zvolené metodologii a postupům. Jeho kritika spočívala v tom, že podle Proppa jsou v pohádce vztahy mezi motivy mnohem důležitější než samotné motivy či jejich jednotlivé typy. Propp se považuje za nepřímého otce strukturalismu a podle Umberta Eca patří spolu s de Saussurem, Lévi-Straussem a Hjelmslevem ke strukturalistické „svaté čtveřici“. Následovníci Proppa jako Lévi-Strauss, Roland Barthes a Algirdas Julien Greimas zkoumali podobný fenomén nejen v pohádce, ale také v literatuře. Propp ve své práci použil biologizující metafory odvozené z přírodních věd („morfologie“). Zkoumal pouze texty a písemnou formu pohádek a ostatního folkloru, nevěnoval se živému vyprávění a ústní formě příběhů. Ve svých dílech cituje Goetheho chápání umění. Zavádí pojem ‚aktant‘ jakožto motiv v moderní naratologii.
cs.wikipedia.org