James Herriot, vlastním jménem James Alfred Wight, je autorem poutavých příběhů z venkovského veterinárního života. Jeho díla, často považovaná za semi-autobiografická, nabízejí pronikavé postřehy nejen o zvířatech, ale především o lidech a jejich vzájemných vztazích. Wight s humorem a citem popisuje každodenní výzvy venkovského veterináře, čímž jeho vyprávění získává univerzální rozměr a lidskost. Prostřednictvím příběhů z Yorkshire divoce ožívají témata lidské kondice, odolnosti a naděje.
Vyprávění o koťátku, které jeho toulavá maminka přinesla o Vánocích do domu jedné laskavé paní.
Dům laskavé paní Pickeringové navštěvuje hezká toulavá kočička. Jednou o vánočních svátcích přinese své koťátko paní do domu a zakrátko umírá. Paní domu je velmi dajata, ale ví, že kočička ji měla natolik ráda, že jí svěřila své koťátko do opatrování...
Yorkshire je krajina s drsným podnebím a není zde místo pro změkčilce, tudíž mladý zvěrolékař byl nucen mnohokrát zalehnout pod telící se krávu okolo čtvrté hodiny ranní bez snídaně a pouze v lehké košili... Omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař má namále a Zvěrolékař v chomoutu.
Gyp a Sweep byli jako štěňata nerozluční kamarádi. Po půldruhém roce se však jejich cesty rozdělily a Sweep dostal jiného pána, který z něj vycvičil skvělého ovčáckého psa. Gyp, který nebyl tak šikovný, zůstal na statku, ale na svého bratříčka a kamaráda nikdy nezapomněl. Byl veselý a hravý, ale nikdy v životě ani jedinkrát nezaštěkal. Po čase však Sweepa uviděl na soutěžní přehlídce ovčáckých psů a všem vyrazil dech…
Pokračování úsměvných příhod veterináře na drsné yorkshirské vysočině... Obsahuje druhou knihu série s názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ (angl. It Shouldn't Happen to a Vet). První díl v nakladatelství Knižní klub vyšel pod názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo, díl 1“ a obsahoval knihu „Zvěrolékař na blatech“ (angl. Od Only They Could Talk; vyšlo také pod názvem „Kéž by uměli mluvit“).... celý text
Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshir. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva. Knížka je omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař jde do boje a Zvěrolékař v povětří.... celý text
... Kočky hrály v mém životě vždycky významnou roli. Prozařovaly pohodou dny mého chlapectví v Glasgow, pak čas mé veterinární praxe a jsou se mnou i teď, kdy odpočívám po skončeném pracovním údělu. Byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem zvolil dráhu veterináře. Za mých školních let kraloval světu mých zvířat nádherný irský setr Don, s nímž jsem téměř čtrnáct let putoval po skotských kopsích. Když jsem se ale z těch toulek vracel, vítaly mě mé kočky, ovíjely se mi s nahrbenými hřbety kolem nohou, předly a tiskly tlamičky do mých dlaní. V naší domácnosti nikdy nechyběly kočky a všechny měly svůj specifický šarm. Zamiloval jsem si je pro jejich vrozenou grácii, půvab a ostýchavost zdrženlivost a pro jejich hloubku oddanost a dychtil jsem po dni, kdy se o nich dokonale poučím ve veterinární škole.
Úsměvné příběhy yorkshirského veterináře, plné životní pohody elánu a optimismu. Obsahuje první díl série s názvem „Zvěrolékař na blatech“ (vyšlo také pod jménem „Kéž by uměli mluvit“).
Výběr autorových povídek o psech. Dlouhá léta soužití s vlastními psími miláčky i profesní zážitky z léčení cizích psů poučily, že pro pohodu společných chvil je důležité vědět, že „ze všeho největší štěstí netkví v tom, že zvířata člověka zajímají a okouzlují, ale že jim rozumí a něco o nich ví“. James Herriot o nich věděl hodně – i to, že krátké životy nemusí znamenat pro majitele těchto oddaných čtyřnohých druhů nekonečné pusto a prázdno, dokážou-li si na ně i po jejich definitivním odchodu uchovat dobré vzpomínky...
J. Herriot opět vypráví zejména o lásce, přátelství a oddanosti - k lidem i ke zvířatům. Vtipně vykresluje krušný život veterináře ve tvrdé yorkshirské krajině. Zvěrolékař už dokonale srostl s drsnou krajinou yorkshirských blat a získal si oblibu zdejších svérázných obyvatel. Oblíbili si ho však nejen lidé, ale také jeho zvířecí pacienti. V Darrowby už má zavedenou veterinární praxi a neustálé trampoty se zvířecími pacienty a někdy i s jejich lidskými majiteli už bere s laskavým humorem.