James Herriot, vlastním jménem James Alfred Wight, je autorem poutavých příběhů z venkovského veterinárního života. Jeho díla, často považovaná za semi-autobiografická, nabízejí pronikavé postřehy nejen o zvířatech, ale především o lidech a jejich vzájemných vztazích. Wight s humorem a citem popisuje každodenní výzvy venkovského veterináře, čímž jeho vyprávění získává univerzální rozměr a lidskost. Prostřednictvím příběhů z Yorkshire divoce ožívají témata lidské kondice, odolnosti a naděje.
Debinka byla toulavá kočička, ale přesto ji James Herriot občas vídal hřát se u krbu v domě paní Pickeringové, kam býval zavolán k prohlídkám jejích basetů. Jednoho zasněženého vánočního rána přišla Debinka do domu znovu - a tentokrát přinesla i svoje malé koťátko... Dojemný příběh s kouzelnou vánoční atmosférou, nádherně ilustrovaný Ruth Brownovou, jistě najde domov v srdci každého milovníka zvířat.
Román anglického veterináře, navazující na jeho knihu To by se veterináři stát nemělo, zavádí opět do světa drobných yorkshirských farmářů a zemědělců a v úsměvném nadhledu líčí vzrušující i dojemné příběhy venkovského zvěrolékaře v době, kdy se nad idylou anglického venkova stahovala mračna druhé světové války.
Gyp a Sweep byli jako štěňata nerozluční kamarádi. Po půldruhém roce se však jejich cesty rozdělily a Sweep dostal jiného pána, který z něj vycvičil skvělého ovčáckého psa. Gyp, který nebyl tak šikovný, zůstal na statku, ale na svého bratříčka a kamaráda nikdy nezapomněl. Byl veselý a hravý, ale nikdy v životě ani jedinkrát nezaštěkal. Po čase však Sweepa uviděl na soutěžní přehlídce ovčáckých psů a všem vyrazil dech…
Pokračování úsměvných příhod veterináře na drsné yorkshirské vysočině... Obsahuje druhou knihu série s názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ (angl. It Shouldn't Happen to a Vet). První díl v nakladatelství Knižní klub vyšel pod názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo, díl 1“ a obsahoval knihu „Zvěrolékař na blatech“ (angl. Od Only They Could Talk; vyšlo také pod názvem „Kéž by uměli mluvit“).... celý text
Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshir. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva.
... Kočky hrály v mém životě vždycky významnou roli. Prozařovaly pohodou dny mého chlapectví v Glasgow, pak čas mé veterinární praxe a jsou se mnou i teď, kdy odpočívám po skončeném pracovním údělu. Byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem zvolil dráhu veterináře. Za mých školních let kraloval světu mých zvířat nádherný irský setr Don, s nímž jsem téměř čtrnáct let putoval po skotských kopsích. Když jsem se ale z těch toulek vracel, vítaly mě mé kočky, ovíjely se mi s nahrbenými hřbety kolem nohou, předly a tiskly tlamičky do mých dlaní. V naší domácnosti nikdy nechyběly kočky a všechny měly svůj specifický šarm. Zamiloval jsem si je pro jejich vrozenou grácii, půvab a ostýchavost zdrženlivost a pro jejich hloubku oddanost a dychtil jsem po dni, kdy se o nich dokonale poučím ve veterinární škole.
Úsměvné příběhy yorkshirského veterináře, plné životní pohody elánu a optimismu. Obsahuje první díl série s názvem „Zvěrolékař na blatech“ (vyšlo také pod jménem „Kéž by uměli mluvit“).
Výběr autorových povídek o psech. Dlouhá léta soužití s vlastními psími miláčky i profesní zážitky z léčení cizích psů poučily, že pro pohodu společných chvil je důležité vědět, že „ze všeho největší štěstí netkví v tom, že zvířata člověka zajímají a okouzlují, ale že jim rozumí a něco o nich ví“. James Herriot o nich věděl hodně – i to, že krátké životy nemusí znamenat pro majitele těchto oddaných čtyřnohých druhů nekonečné pusto a prázdno, dokážou-li si na ně i po jejich definitivním odchodu uchovat dobré vzpomínky...
Známý veterinář James Herriot vypráví své úsměvné příběhy o zvířatech nejmenším dětem.
J. Herriot opět vypráví zejména o lásce, přátelství a oddanosti - k lidem i ke zvířatům. Vtipně vykresluje krušný život veterináře ve tvrdé yorkshirské krajině. Zvěrolékař už dokonale srostl s drsnou krajinou yorkshirských blat a získal si oblibu zdejších svérázných obyvatel. Oblíbili si ho však nejen lidé, ale také jeho zvířecí pacienti. V Darrowby už má zavedenou veterinární praxi a neustálé trampoty se zvířecími pacienty a někdy i s jejich lidskými majiteli už bere s laskavým humorem.
