Alexandr Ivanovič Kuprin Knihy
26. srpen 1870 – 25. srpen 1938
Alexandr Kuprin byl ruský prozaik, který se proslavil svými realistickými povídkami a romány. Jeho díla často čerpají z vlastních rozsáhlých životních zkušeností, od vojenského života po dobrodružství a práci v různých profesích. Kuprin se zaměřoval na zobrazení obyčejných lidí, jejich vášní a často nešťastných osudů, čímž si vysloužil srovnání s Antonem Čechovem. Jeho styl je charakteristický živým jazykem a schopností proniknout do psychologie postav, což z něj činí nadčasového vypravěče lidských příběhů.
Nejvýznamnější dílo předního ruského spisovatele z konce 19. a počátku 20. století vyšlo poprvé r. 1905, ve dnech katastrofální porážky carského Ruska ve válce s Japonskem. Děj se odehrává v zapadlém garnisonním městečku, kde carská posádka prožívá ubíjejíci nudu vojenského života. Hrdina románu, důstojník Romašov, si uvědomuje nesmyslnost vojenského drilu a snaží se z počátku najít ke svým podřízeným lidštější vztah; nemá však dosti síly ke vzpouře... - Spisovatel vyslovil v románě nenávist a odpor k nadutým, nevzdělaným a bezcitným důstojníkům i soucit s jejich ponižovanými a mučenými oběťmi, jako jsou Tatar Šarafudtinov nebo prosťáček Chlebnikov, dohnaný na pokraj sebevraždy. Otřásající obraz vojenského života vytvořil Kuprin na podkladě vlastních zkušeností a zážitků, jež získal v mládí, kdy jako absolvent kadetní školy sloužil několik let v carské armádě.
Na osudech krásné Olesji a její babičky ukazuje autor, jak zaostalí a pověrčiví vesničané krutě pronásledovali domnělé čarodějnictví.
Svazek povídek význačného ruského spisovatele a milovníka zvířat o příhodách pudla Artó, o kočce Jújú, závodním koni Smaragdu, nemocné dívence a slonu, životě vavřínového listu, špačcích aj.
