V říjnu 1944 na ztracené vartě někde v Ardenách se sejde několik postav, které společně usilují o něco, co vlastně nikdo z nich nechce. Předně major wehrmachtu Dincklage, který nosí v hlavě tajný plán na vydání svého praporu Američanům. Hitlera stejně neměl nikdy moc rád, tak proč proněj vrhat do náruč smrti další německé i americké vojáky. Plán – sen, který se nemá nikdy uskutečnit. Nebýt té chyby, že jej v posteli prozradí Kateřině, která ho předá dál. Pak už není cesty zpět.
Jan Scheinost Pořadí knih (chronologicky)
Kniha popisuje část života lidí žijících v jednom malém německém městě mezi válkami. Vypráví o mladíkovi jménem Ludvík, který prožil první světovou válku a v meziválečném období prodává náhrobky ve firmě Kroll a synové. Firma vlastní černý obelisk kolem kterého se vlastně tak trochu všechno točí...
Tento soubor podnětných esejů vynikajícího anglického prozaika Grahama Greena vyšel česky již v roce 1970 péčí nakladatelství Vyšehrad. Naše nové vydání dávno nedostupného titulu zpřístupňuje i původně vynechané texty: proslov Ctnost neloajálnosti přednesený na univerzitě v Hamburku, rozhovor z publikace Ten druhý a jeho dvojník a medailon G. K. Chestertona. Texty jsou také doplněny o cenzurované pasáže. Jádro knihy tvoří stati oddílu nazvaného Křesťan a svět, v nichž poznáváme Greenovo paradoxní chápání světa a jeho názor na podstatu křesťanství. Pozoruhodné jsou výstižné a originální portréty známých literátů (Henry James, François Mauriac, Léon Bloy, Eric Gill, Frederick Rolfe, G. K. Chesterton). Pro čtenáře Greenových prozaických textů budou objevné texty líčící okolnosti vzniku tří z jeho nejvýznamnějších románů (Moc a sláva, Jádro věci, Konec dobrodružství). Tímto vydáním chceme připomenout 25 let od úmrtí Grahama Greena (3. 4. 1991).
Román pokrokového německého spisovatele střední generace (nar. 1930) ze života severoněmeckých rybářů. Vyvolal velkou pozornost v NDR a jistě zaujme i českého čtenáře jak svou hlavní dějovou osnovou, milostným příběhem studentky a rybáře, zasazeným do nevšední přírodní scenérie aživota ostrova Lännekenu, tak nevtíravým uplatněním soudobé problematiky, zobrazením bojů rybářů o nové formy družstevního hospodaření, jež jsou tu kulisou a jinde zase osobitým dramatickým činitelem. Podle románu natočila DEFA v roce 1964 film se stejným titulem.