Vilém Hejl Knihy

Studie Rozvrat. Mnichov a náš osud je věnována analýze tří porážek československé demokracie v letech 1938, 1948 a 1968.

Detektivní román s politickou zápletkou z období normalizace a její historickou paralelou vypráví příběh pražského taxikáře Radima Jelínka, bývalého politického vězně a novináře Pražského jara. Děj se odehrává v 38 číslovaných kapitolách a je uvozen mottem z Evangelia sv. Matouše. Radim se snaží objasnit smrt jednoho z členů společenství perzekvovaných po srpnu 1968, přičemž se domnívá, že za jeho smrtí stojí Státní bezpečnost, která se mstí za článek o prusko-rakouské válce z r. 1866. Tento článek, v kontextu doby, mohl být chápán jako odsouzení kolaborantství. Hlavní hrdina se pokouší případ vyřešit a zároveň rekonstruuje historickou událost. Po důkladném zkoumání dospívá k závěru, že článek neodpovídá historické realitě, což zpochybňuje mýty o statečném vlastenectví a zbabělé kolaboraci. Jeho nové poznatky však někteří přátelé považují za podporu represivního režimu. Radimova snaha o pravdu ho staví do konfliktu s komunitou moderních vyděděnců, což vede k jeho osobnostní krizi a rozchodu s partnerkou, která již nedokáže snášet psychickou zátěž spojenou s jeho životem. Exilové vydání doprovází grafická úprava a obálka s použitím díla Lídy Brychtové.

Kniha hlavně na základě materiálů z archivů Ústředního výboru KSČ, Úřadu předsednictva vlády, ministerstva spravedlnosti a dalších čs. úřadů a institucí, které se podařilo vyvést na západ (přičinil se o to hlavně Karel Kaplan, historik, jež v šedesátých létech pracoval ve stranických komisích vyšetřujících kriminální pozadí procesů padesátých let) mapuje tu nejčernější historii socialistického Československa s Komunistickou stranou Československa coby vúdčí pozicí ve společnosti od roku 1945 do konce let šedesátých.... celý text

Kniha obsahuje tři detektivní povídky - Přísně tajné premiéry, Zákon k volnému použití, Park kultury. Spisovatel Hudec , hlavni postava romanu, vymysli ve svych detektivkach tak dokonale zpusoby loupeží a podvodů, ze je vsichni povazuji za přehnané. Totiz - skoro vsichni. Podsvětí rozpozná autorovu genialitu, zabrnka na strunu jeho autorské ješitnosti a zacne skvele nápady vyuzivat...

V románu, situovaném do období Bílé hory, je na příběhu Šimona Lomnického z Budče doloženo přesvědčení, že i v okamžiku střetu s protichůdnými mocenskými silami je možné si zachovat vlastní tvář. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jiřího Kargera navrhla Barbora Munzarová.

Druhá část Sebraných zločinů - po úspěšně, byť ne zcela dobrovolně organizovaných krádežích Vladimír Hudec, odbornou kriminalistickou kritikou nedosti oceňovaný autor , spáchá úmyslně malý trestný čin, aby byl odsouzen k trestu odnětí svobody a dostal se tak do jedné cely s pověstnýmchmatákem Frantou Jechem. Zde dosáhne toho, že se stane intelektuálním vůdcem party tohoto dobrodruha, právě odcházejícího na svobodu. Tato jakási prověrka teoretických námětů praxí činí teprve tohoto autora úspěšným.Hudec dokázal v krátké době povznést u nás v té době zaostávající odvětví vědeckého zločinu na světovou úroveň a to především s využitím dokonalé znalosti své éry a fungování reálného socializmu - tato znalost ale nebyla natolik na výši, aby se vyhnul hořkým koncům.

Příběh autora detektivek, kterého ve chvíli, kdy už začíná literárně upadat získá ke spolupráci vůdce tlupy zločinců. Jeho bohaté představivosti pak využívá k páchání brilantně organizovaných zločinů.

Román autora vyšel v nakladatelství Konfrontace v exilu. Pojednává o osudech lidí v Praze v totalitní době po okupaci v roce 1968. Hrdinové jsou stavěni před rozhodnutí zda si zachovat lidskou čeat a přesvědčení, či přijmout věci i události, které jsou proti nim.