Vrcholné dílo španělského romanopisce, básníka a dramatika (1870–1936), především však velkého satirika, jenž s ničivým posměchem dokázal šlehat vše, co stálo v cestě budoucnosti Španělska. Ústřední postavou románu je generál Santos Banderas, typický představitel oněch diktátůrků, kteří se dostávají k moci za pomoci zahraničního kapitálu ve státech Latinské Ameriky. První část románu je soustředěna na titulní postavu, líčí závěrečnou etapu diktatury, s jednotlivými záběry a episodami diktátorovy „státnické“ činnosti, tyranovy zábavy a pokusy čelit revolučnímu hnutí. V druhém dějovém pásmu jsou líčeny pikle zahraničních exponentů kapitálu, ctižádostivců a politických kořistníků, kteří mají zájem na zachování diktatury. V třetí části jsou v jednotlivých výjevech zobrazeny rozmanité cíle, formy a tendence revolučního hnutí.
Ramón María del Valle-Inclán Knihy
Ramón del Valle-Inclán mistrovsky zkoumal groteskní a tragikomické aspekty života, zejména ve svém literárním stylu zvaném esperpento. Tato technika, kterou popsal jako hledání „komické stránky tragédie života“, se vyznačuje syrovým a často znepokojivým pohledem na realitu. Jeho dílo, které zahrnuje romány i divadelní hry, je ceněno pro svou jedinečnou stylistickou obratnost a hluboký vhled do lidské povahy. Valle-Inclán zanechal nesmazatelnou stopu ve španělské literatuře, jehož vliv je patrný dodnes.
Románové zpracování Pamětí španělského markýze De Bradomin.
Valle-Inclan Plays One
- 273 stránek
- 10 hodin čtení
This collection of plays is from the work of one of the major Spanish voices of this century, Ramon Maria del Valle-Inclan. He was a major influence on the early work of Lorca and the film-makers Luis Bunuel and Carlos Saura.
Romance de lobos
- 168 stránek
- 6 hodin čtení
Romance de lobos, la más conseguida de las Comedias Bárbaras, continúa los tres hilos argumentales iniciados en las obras anteriores, concentrados aquí en uno sólo: la transformación de Don Juan Manuel Montenegro, que pasa del exceso y la locura de su violento vivir a una nueva conciencia de sí mismo, redimido por un sentimiento de culpa que apaga su soberbia. Ya la primera escena, con la aparición fantasmal de la Santa Compaña, que pasa como una niebla sobre los maizales, preludia la caída de Montenegro, el carácter ceremonial y el contenido trágico de la Comedia. Valle-Inclán se nutre de imágenes sonoras y visuales para potenciar el sentimiento de soledad, angustia y muerte que inunda la obra. El viento, la lluvia, la noche, la luz eléctrica del rayo, el mar y un completo bestiario de simbología animal envuelven al lector en una atmósfera cuya sacralidad nos proyecta hacia la eterna incognita del destino humano.
Frühlingssonate
Memoiren des Marqués de Bradomín
Als junger Mann wird Marqués de Bradomín auf Weisung des Papstes an den florentinischen Hof Liguras entsandt. Der Herr der Stadt soll aus seinen Händen den Kardinalshut empfangen. Doch der Empfänger liegt im Sterben, und als Marqués de Bradomín die älteste der fünf bildhübschen Töchter der Fürstin erblickt, ändern sich seine Pläne. Die Verführung María Rosarios, längst dem Kloster versprochen, nimmt seinen Lauf. Doch sein Geschick, sein Wille, das Spiel mit Schuld und Imagination kostet ein Opfer, das nicht wiedergutzumachen ist. Vier den Jahreszeiten gewidmete Kurzromane schrieb Ramón del Valle-Inclán zu Beginn des 20. Jahrhundert als zentrale Figur des Modernismo, Frühlingssonate der bekannteste. In melancholischer, die feinste Schwingung, Regung, Alteration vermittelnder Sprache verwandelt er den Don-Juan-Mythos in einen Urtext der der spanischen Moderne.
Novely, ľúbostné príbehy nestarnúceho donchuana. Škaredý, pobožný a sentimentálny markíz Bradomin rozpráva svoje dobrodružstvá.
