Jan Šnobr

Básník, literární historik, bibliograf, editor, knihovník.

Pracoval jako knihovník v Masarykově lidovýchovném ústavu (1926–1928, zde spolupracoval na seznamu 1 200 vybraných knih pro veřejné knihovny, 1931), v Ústřední slovanské zemědělské knihovně, v čítárně Československé akademie zemědělské (1927–1928) a ve Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (1929–1939, z toho 1928–1929 vojenská služba). Od roku 1935 byl učitelem a zkušebním komisařem na Státní škole knihovnické, od roku 1937 zde přednášel světovou literaturu. V letech 1935–1939 byl literárním redaktorem Dělnického rozhlasu. V roce 1939 se stal komisařem na ministerstvu školství a národní osvěty. Roku 1945 byl jmenován odborným radou pro úsek státních doplňovacích knihoven, později vedl oddělení knihoven městských. (Souběžně učil v letech 1944–1948 knihovědu na Státní škole archivní.) V roce 1948 byl jeho odbor převeden na ministerstvo informací, kde Šnobr pracoval v sekci knihoven obcí nad deset tisíc obyvatel a v knihovnickém výzkumnictví, později jako vedoucí rozpočtového oddělení. Zároveň od roku 1946 přednášel slovanské a západní literatury, sovětskou literaturu, lidové knihovnictví a výchovu literaturou na PF UK a v letech 1950–1952 na FF UK světovou literaturu pro obor knihovnictví.

Počátkem 50. let byl vězněn, v letech 1952–1956 pracoval v národním podniku Chirana. V letech 1956–1958 byl vedoucím studijního oddělení ve Státním projektovém ústavu spojů.

V letech 1958–1962 pracoval jako vedoucí redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy v Praze. Od roku 1962 spisovatel ve svobodném povolání. – Ve 20. letech byl členem literární skupiny kolem časopisu Host a od 20. let spolupracoval s Československým rozhlasem.