František Talián

Narodil se ve vesničce Boubská u Vimperka na Šumavě v rodině, která byla v padesátých letech minulého století z politických důvodů násilně vystěhována na odlehlou samotu, což mělo na jeho dětství a vnímání zásadní vliv. Ke studiu na gymnáziu nedostal doporučení, proto vystudoval strojní průmyslovku v Písku a po maturitě několik let pracoval manuálně jako montér. V roce 1968 byl přijat na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou dostudoval v roce 1974. Po právnických studiích začal pracovat v legislativním odboru Ministerstva zdravotnictví ČSSR, odkud musel z politických důvodů odejít. Živil se překládáním knih pro děti, jako topič, uklízeč, jako knihovník… Sametová revoluce znamenala velký obrat v jeho životě. Vrátil se k právnické praxi a zasedal v soudním senátu pro události 17. listopadu 1989. Stal se prezidentem České sekce IBBY – Společnosti přátel knihy pro mládež při UNESCO. Od listopadu 1989 soukromě podniká v oboru nakladatelství školních učebnic a na rodné Šumavě i v oboru hotelnictví. Mimo jiné vydává týdeníky Naše rodina a Učitelské noviny. V letech 1967–1971 publikoval své verše v měsíčníku Divoké víno. Účastnil se na básnickém almanachu Pohledy a výrazně časopisecky publikoval. Jeho pořady probíhaly v Poetické kavárně Viola, v Mikro(poetickém) fóru, Památníku národního písemnictví a na dalších místech až do roku 1977. Od té doby až dosud již nepublikoval. Střídavě žije v Praze a na Šumavě.