K. H. Waggerl
10. prosinec 1897 – 4. listopad 1973
Význačný prozaik Karl Heinrich Waggerl, rodák z alpského lázeňského městečka Gastein. Trudné mládí chudého chlapce, protloukajícího se na vlastní pěst řadou nouzových povolání a zakotvivšího posléze v učitelském semináři, obohatilo jeho prosté nábožensky věřící srdce horala očistně bezprostředním poznáním života a lidí, stejně jako světová válka a léta strávená v zajetí. Navrátiv se do své domoviny, stal se Waggerl učitelem, ale vzdal se brzy i tohoto pevného povolání. Usadil se ve Wagrainu v salzburských Alpách a věnoval se od té doby výlučně spisovatelství. Svým prozaickým dílem zařadil se Waggerl, který byl nadán i výtvarně, jak dokazuje jeho samostatně ilustrovaná „Knížka o louce“ (Wiesenbuch), mezi nejlepší evropské básníky–regionalisty. Vedle menších prací následovaly po románě „Chléb“ (1930) tři další romány, čerpané z horalského vesnického prostředí: „Těžká krev“ (Schweres Blut), román podobně jako „Chléb“ záměrné ještě motivace selsky tradicionalistické, a poté dvě díla, oproštěná již od jakékoliv tendence „krve a půdy“ a soustředěná výlučně na povahokresbu postav a splétání osudů, „Rok Páně“ (Das Jahr des Herrn), známý z úspěšného českého překladu, a „Matky“ (Mütter); obě tyto poslední knihy nadlehčuje při hluboce jímavých námětech a často v plném tragickém osvětlení ovzduší slunného humoru, který probleskuje již v dětských scénách „Chleba“ a je nejvzácnější barvou ve Waggerlově slovesném štětci.
Doslov v knize Chléb (1942 od Jaroslava Janů)1942Chléb