Rudolf Slawitschek

Rudolf Slawitschek (6. prosince 1880, Praha – květen 1945, tamtéž) byl pražský německý spisovatel. Jeho nejvýznamnějším románem je historický fantastický příběh Pražský dobrodruh, podivuhodná historie Hanuše Adama Löwenmachta (v německém originálu Hans Adam Löwenmacht, phantastischer Roman aus der Barockzeit), který poprvé vyšel v roce 1939.

Občanským povoláním byl vrchním radou císařské politické správy při Zemském úřadě v Praze, kde setrval i po vzniku Československa. V roce 1925 byl do své funkce definitivně jmenován, o dva roky později vydal svou první knihu s uměleckými ambicemi. Jednalo se o román Der blaue Herrgott. Byl úspěšný také jako beletrista, stal se docentem na vyšší německé škole v Děčíně a od poloviny třicátých let se věnoval jen literatuře.

V osobním životě ho potkalo několik neštěstí, zůstal ale citlivým, čistým člověkem. Ve 35 letech vypadl z jedoucí tramvaje a byla mu amputována noha. Jeho první žena zemřel náhle několik let po té a zůstal sám s dcerou Grete. Právě z pohádek pro Grete vznikla knížka Anastázius Kočkorád. Oženil se znovu až v pozdním věku. V roce 1930 byl předčasně penzionován - kvůli své invaliditě - a tak se mohl věnovat milované literatuře.

Kvůli své národnosti byl v květnu 1945 zavražděn „revolučními gardami“ (podle jedné verze ve svém bytě, podle další na strahovském Masarykově státním stadionu během aktů pomsty, které se tam údajně odehrávaly, jiný svědek tvrdí, že byl Slawitschek po shledáním nevinným sražen v průvodu kýmsi během přesunu k odsunovému vlaku).