Olga Čechová
V letech 1941–1944 studovala na Škole uměleckých řemesel v Brně. 1944–1945 totálně nasazena (v německé továrně v Brně). 1946–1951 absolutorium Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér K. Svolinského a A. Strnadela). Od roku 1960 členka skupiny Trasa a od roku 1967 členkou výboru Svazu českých umělců grafiků Hollar Praha.
1956–2000 soustavná ilustrační spolupráce s časopisy Sluníčko a Mateřídouška, od roku 1960 s nakladatelstvím Albatros (celkem 130 knížek pro děti a 20 knih pro dospělé – próza a poezie). Za knižní ilustrační práci získala 15 ocenění. S kresleným filmem Barrandov-Praha vytvořila čtyři kreslené filmy a sedmidílný seriál pro děti. Od studijních let na UMPRUM se věnovala volné grafice (dřevoryt, suchá jehla, litografie) a kresbě v úzké souvislosti s psaním poezie.
Základ jejího díla tvoří volná grafika a tematicky propojené grafické cykly s motivy imaginárních příběhů. Citlivé linie grafiky, které se staly její nejvlastnější doménou. Autorka vytvářela své grafické listy nejčastěji technikou suché jehly. Fantazie a intimní výraz autorčiných prací na papíře jsou také blízké poetice jejích lyrických básní. V šedesátých letech se připojila k autorům, kteří se věnovali fenoménu těla a rozvíjeli formy Nové figurace. Zúčastnila se mnoha výstav, kde prezentovala své práce, a získala řadu ocenění v rámci mezinárodních přehlídek grafiky a ilustrací, výstav ex libris anebo v expozicích české grafiky v zahraničí.
Významnou částí díla Olgy Čechové se staly ilustrace, v nichž prokazuje značnou empatii pro poezii a osobitý talent provázet verše básníků metaforickými významy; je autorkou ilustrací například k básnické sbírce Vladimíra Holana Na sotnách (1968) anebo knihy veršů Jaroslava Seiferta Koncert na ostrově (1986). Od doby studií Olga Čechová ilustrovala rovněž řadu knížek pro děti. Více než padesát let spolupracovala s časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Od roku 1960 vytvořila ilustrace pro více než sto třicet dětských knih vydaných nakladatelstvím Albatros.
Spolupracovala také s kresleným filmem ve studiu Barrandov, kde tvořila animované filmy a dětské seriály. Od studijních let se věnovala volné grafice (dřevoryt, suchá jehla, litografie) spolu s poezií, která má důvěrnou povahu privatissima. V osmdesátých letech připojila ke svým kresbám a grafikám asambláže, v nichž se projevuje hmatová kvalita formou textilních reliéfů. V cyklu Ovázané (1984) použila obvazovou gázu, k originálním asamblážím se vracela i v průběhu devadesátých let, kdy nabyly významu osobitých sdělení.