Jan Košturiak Pořadí knih

Kniha navazuje na předchozí publikace věnované sentické historii, vydané v letech 1988–2009. Je věnována především historií sentických rodů a domů, která doposud nebyla zpracována. Úvodní kapitola uvádí rámcový přehled historie obce a její souvislost s historií panství Veveří vč. nejstarší zmínky o Senticích v listině moravského markraběte Jana Jindřicha z roku 1369. Dějiny obce jsou doplněny o krátký přehled historie duchovní a soudní správy. Další kapitola se zabývá sentickými obyvateli z hlediska historických pramenů, jako jsou urbáře, katastry, matriky, pozemkové knihy a sčítací operáty. Následující část detailně popisuje vývoj osedlosti nejstarších sentických gruntů a domů, a to od poloviny 17. století až do současné doby. Tato rekonstrukce vytváří vlastně jakýsi nejstarší obecní rodokmen. Dále jsou v knize popsány popsány životní osudy dvou významných sentických rodáků – kněze P. Václava Panduly a řídícího učitele Františka Vajgla a také okolnosti vybudování sentické kaple v sedmdesátých letech 19. století, které byly doposud neznámé. Tato pasáž je pak doplněna o přehled nejdůležitějších událostí v životě obce od roku 2008. Závěrečná část knihy se věnuje jednotlivým sentickým domům a přehledu jejich majitelů či držitelů, vč. rodinných či rodových vazeb, pokud se podařilo je zjistit. Tato část také obsahuje snímky všech sentických domů ze současné doby, u některých domů jsou uvedeny i snímky historické. Knihu doplňuje příloha uvádějící přepis nejstarších matrik obce z let 1717–1788, který tak může zájemcům sloužit k hledání nebo objasnění jejich rodových kořenů a souvisejících vazeb. Jednotlivé kapitoly knihy doprovází reprodukce šlechtických erbů, dobových fotografií a ukázky historických listin a archivních pramenů.

Publikace představuje 25 let historie Národního parku Podyjí, zdůrazňuje hodnoty tohoto chráněného území a jeho živé a neživé přírody.

Kniha přináší řadu unikátních dokumentů, které v chronologickém sledu tvoří spolu s kapitolami vzpomínek a doplňujícím textem příběh, jehož jádrem je básník Jaroslav Seifert. Kniha obsahuje: 27 dopisů Jaroslava Seiferta 10 dopisů básníkovy dcery Jany 28 dopisů jiných pisatelů (Jan Werich, Radovan Lukavský, Miroslav Zikmund, Ivan Klíma, Vlasta Chramostová, Jiří Dienstbier st., Pavel Rychetský, Ladislav Špaček, Jan Šnobr a další) 21 rukopisů básní Jaroslava Seiferta 1 básnický text věnovaný autorům knihy 6 novinových článků a další dokumenty 16 fotografií z archivu rodiny Jaroslava Seiferta a autorů knihy

50 vybraných turistických tras v kraji okolo Dyje a jejich přítoků - od Jihlavy přes Znojmo až po soutok Moravy a Dyje na moravsko-slovensko-rakouském pomezí včetně dolnorakouského příhraničí.

Román vypráví ve formě zápisků kozáckého setníka o "historickém nájezdu", který podnikl Umanský kozácký pluk za 1. světové války na rozkaz velitele ruského expedičního sboru v Persii generála Baratova. Kozáci vykonali dlouhý a nebezpečný pochod z Persie přes Kurdistan a poušť Harmín až do Mesopotamie k břehům Tigridu, prošli bitevní linií i zázemím nepřátelské turecké armády, aby se spojili s anglickým koloniálním vojskem, jehož bojovou morálku měli posílit. Angličtí velitelé totiž nalhávali svým vojákům, že kozáci jsou pouze průzkumným oddílem velké postupující ruské armády, která k nim co nevidět pronikne. Přestože si kozáci i jejich důstojníci uvědomovali, že jsou pouze hříčkou carské a anglické imperialistické politiky, provedli úspěšně rozkaz.