Karel Prošek

Pocházím z česko-německé rodiny. O historii se zajímám od malička. Svou pozornost věnuji hlavně regionální historii, o které se děti v rámci výuky ve školách nedozví téměř nic. Svým sbíráním starých textů a jejich překládáním se snažím tuto obrovskou mezeru částečně zaplnit.

Když mi bylo 6 let, přestěhovali jsme se z Chabařovic do Bohosudova, neboť město Chabařovice mělo být zbořeno. Bohosudov jsem si zamiloval pro jeho nádhernou polohu mezi Středohořím a Krušnými horami, nádherné památky a nepopsatelné kouzlo starobylého místa.

Hodně mě ovlivnila má německá prababička Anna Berta Schindler. Návštěvy u ní byly návratem do starých dobrých časů rakouské monarchie. Pro ni jsem se chtěl naučit dobře německy. Mé knihy jsou ovlivněny silnými pocity zmaru, úpadku a ničení v Sudetech jako následku odsunu českých Němců a komunistické vlády.

Bezpráví mezi Čechy a jejich Němci ve 20. století znám z obou stran, a proto jsem názoru, že obě strany se provinily a obě strany nebyly schopny najít spolu kompromisní řešení. Jsem katolík a věřím. Víra ani život však nejsou nic „hotového“. Je to cesta, snažení, věčné hledání, ptaní se, pochybování. To dělám i při svém psaní.

Předkládaná kniha je mou čtvrtou knihou (1. Kronika města Chabařovice, 2. Církevní dějiny Chabařovic, 3. Horní město Krupka ve starých pramenech). Knihy jsou edicí starých textů s doslovným překladem do češtiny. Nic nevynechávám, nic nepřidávám, nic neměním, nic nezjednodušuji. Podávám vždy skutečnosti tak, jak je viděli autoři minulých staletí. Knihy vydávám vždy v obou zemských jazycích Království českého, tedy češtině a němčině. Mé knihy jsou skromným příspěvkem k zachování kultury českých Němců. Mohou posloužit také jako učebnice němčiny.