Attilio Bertolucci byl italský básník, jehož raná díla se vyznačovala prostým jazykem a pastorálními motivy. Jeho poezie se postupně vyvíjela, prozkoumávala složitější témata a často se nořila do nejistých pocitů. Bertolucciho styl, který získal uznání od předních italských básníků, odráží pečlivé pozorování života a jeho jemných nuancí. Jeho práce jsou ceněny pro svou hloubku a autenticitu, které čtenářům nabízejí intimní pohled do lidské duše.
Jde o otřesný až hrůzný portrét duševní a morální degradace jižanské rodiny Compsonů v prvních desetiletích 20. století. Složitou vyprávěcí technikou (proudy vědomí, časté střídání časových rovin) i kompozicí (například část příběhu poslední generace rodu vypráví syn idiot) seznamuje Faulkner čtenáře se světem čtyř dětí alkoholika a jeho neurotické ženy. Název knihy je symbolicky převzat z Shakespearova Macbetha.
Na rozdíl od mnoha jiných románů není v této knize ani jedna postava a ani jedna příhoda smyšlená… Zelené pahorky africké tvoří předěl ve spisovatelově tvůrčí dráze: jde o cestopisné vyprávění, se zaujetím líčící zážitky lidí uprostřed africké přírody. Vtipné úvahy o světě, životě a umění jsou prokládány vzrušujícími příhodami vášnivého lovce a milovníka zvěře.
Ausgewählte Gedichte