Attilio Bertolucci byl italský básník, jehož raná díla se vyznačovala prostým jazykem a pastorálními motivy. Jeho poezie se postupně vyvíjela, prozkoumávala složitější témata a často se nořila do nejistých pocitů. Bertolucciho styl, který získal uznání od předních italských básníků, odráží pečlivé pozorování života a jeho jemných nuancí. Jeho práce jsou ceněny pro svou hloubku a autenticitu, které čtenářům nabízejí intimní pohled do lidské duše.
Jde o otřesný až hrůzný portrét duševní a morální degradace jižanské rodiny Compsonů v prvních desetiletích 20. století. Složitou vyprávěcí technikou (proudy vědomí, časté střídání časových rovin) i kompozicí (například část příběhu poslední generace rodu vypráví syn idiot) seznamuje Faulkner čtenáře se světem čtyř dětí alkoholika a jeho neurotické ženy. Název knihy je symbolicky převzat z Shakespearova Macbetha.
Autobiografické (a dle Hemingwayových slov i pravdivé) dílo o lovu, myšlenkách a překrásné africké přírodě.
Ausgewählte Gedichte