Jan Petrmichl Knihy

Hanuman je zvířecí epos, který obsahuje deset zpěvů. V prvním zpěvu se básník hájí, že se chopil této látky, a kritizuje "jednostrannou civilizaci", která by mohla proměnit svět v bezbarvou hmotu. V indickém pralese žijí potomci posvátných opic pod vládou rodu Hanumanů. Posledním potomkem je malý Hanuman, jehož matku zabije námořník, který ho odvede na loď. Na lodi se Hanuman učí a po příjezdu do Anglie mu námořník oblékne pestrou uniformu a putují Evropou, kde Hanuman obveseluje publikum. Když se námořník vrátí na loď, ta se potopí u indických břehů, ale Hanuman přežije a je vítán svými poddanými. Oznamuje, že chce povznést opičí rod na úroveň evropské civilizace a zahajuje reformy. Opičáci se musí zbavit ohonů, nosit obuv a oblékat se jako lidé. Starý Vindragupta a nespokojenci se postaví proti Hanumanovi a po neúspěšném vojenském zásahu král oslaví vítězství a udělí milost. Hanuman se rozhodne navštívit Evropu, ale jeho lidé jsou chyceni a prodáni do zvěřinců. Básník, který se s Hanumanem setkal, lituje jeho osudu a doufá v čas, kdy se lidstvo sjednotí v jedné kultuře, což by mohlo přinést i opicím šanci stát se jako lidé.

V sedmi časově uzavřených kapitolách je nejen zachycen obraz Závadova díla, dynamický v jeho vztahu k realitě i v jeho vývoji, ale odkrývá se tu i řada otázek obecnějšího rázu, např. problém vzájemného vztahu a sepětí básnického výrazu s vnitřním obsahovým napětím verše, otázka lidovosti poezie a jejího vztahu k literárnímu dědictví. Navíc je ovšem studie příspěvkem k doplnění celkového profilu tzv. naší básnické mezigenerace (Závada, Halas, Holan).

Román o růstu sovětského kolchozu, po minulé válce zanedbaného a nejhoršího v okrese, který se během rku pozdvihne na dobrý průměr a získá předpoklady stát se jedním z nejlepších v SSSR. Hlavní myšlenkou je změna ve vztahu lidí ke společné práci: vyčerpáni po válce, zbaveni nejlepších pracovníků, kteří padli na frontě, a vlivem špatného vedení přestávali se zajímat o družstevní hospodářství, starali se jen o výhody trhu, obchodovali a vydělávali pro sebe, nový předseda kolchozu počal po návratu z fronty organisovat znovu od začátku celou hospodářskou a stranickou práci, zvykal lidi pořádku a kázni, podchytil jejich zájem o nové pěstitelské methody a o mechanisaci. Z dřívějších liknavých lidí tak vznikl kolektiv uvědomělých pracovníků, ve kterých správné vedení a pokrokové myšlenky odkryly netušené schopnosti a daly jim vědomí, že jakéhokoliv nepřítele - sucho, deště, neúrodnou půdu - je možno překonat. Zároveň ukazuje autorka, jak i soukromé zármutky a neshody pomáhá vyřešit společné chápání budovatelských úkolů.

Kniha plná nádherných černobílých fotografií z vesnic,z přírody z polí - to bylo hlavním tématem O.Straky. Básně - Wolker, Vrchlický, Neumann, Mácha, Ježek, Sládek... Ó kraji rozlehlý v šíř i v dál pln lučin zelených a zlatých klasů co štěstí a blaha bych ti přál jak ležíš přede mnou v slunečním jasu

Trilogie od Maxima Gorkého zahrnuje tři významné romány, které se zaměřují na životní osudy a sociální problémy ruské společnosti na přelomu 19. a 20. století. Hlavními tématy jsou chudoba, touha po spravedlnosti a lidská důstojnost. V prvním díle, "Měšťáci", autor zkoumá životy obyčejných lidí, jejich každodenní zápasy a morální dilemata, čímž odhaluje rozpor mezi ideály a realitou. Druhý díl, "Matka", se soustředí na postavu matky, která se stává symbolem revolučního hnutí, a ukazuje, jak osobní tragédie mohou vést k politickému uvědomění. Třetí část, "Život a osudy", přináší komplexní pohled na osudy jednotlivců v turbulentní době, kdy se mění společenské struktury a hodnoty. Klíčovými postavami jsou obyčejní lidé, kteří se snaží najít smysl ve svých životech a čelí výzvám, které přináší doba. Gorkijovo dílo je charakterizováno realistickým stylem a hlubokým psychologickým vhledem do postav, což čtenářům umožňuje lépe porozumět složitosti lidské existence v těžkých časech.