Irvin Yalom Knihy

Kniha Existenciální psychoterapie je uspořádána kolem čtyř velkých témat lidského života, kterými jsou smrt, svoboda, existenciální izolace a nepřítomnost smyslu. Autor se zabývá významem všech těchto čtyř témat a ukazuje, jaký typ konfliktu vzniká při konfrontaci člověka s nimi. Ukazuje jejich projevy v lidské osobnosti a psychopatologii a naznačuje, do jaké míry může jejich znalost posloužit v péči o lidi, jejichž utrpení souvisí s těmito pilíři jejich existence. Kniha se opírá o bohaté klinické zkušenosti autora, o empirické výzkumy a filozofii. Autor spojuje fundované znalosti týkající se psychoterapie se základními otázkami lidského života. Kniha zaujme nejen psychology a psychiatry, ale také všechny zájemce o existenciální psychoterapii a ty, kdo usilují o hlubší sebepoznání.

Světoznámý psychiatr a autor Irvin Yalom věnoval svou kariéru práci s lidmi, kteří se potýkají s úzkostí a zármutkem. Sám ovšem úzkosti a zármutku začal čelit až ve chvíli, kdy jeho milovaná žena Marylin onemocněla rakovinou. V této knize se potkávají cesty obou z nich. Marylin odešla v pokoji, Irvin se učí žít bez ní. V prvních měsících po diagnóze společně psali o tom, jaké to je, čelit vlastní smrtelnosti a zvládat to, že ztratí někoho, koho milujeme. Jejich společný život byl skutečně požehnaný, obklopený milující rodinou a nádhernou přírodou Palo Alta, naplněný společnou láskou, ale stejně jako my museli čelit nevyhnutelnému v podobě smrti. Společně psali o intimitě, lásce a zármutku. Když Marylin odešla, Irvin i jejich děti společně oslavili její život a v závěrečné části knihy Irvin velmi upřímně píše o věcech, které přišly s čerstvým vdovstvím. O touze po intimitě, která se s Maryliiným odchodem vytratila, o tom, jaké to je být po tak dlouhých společných letech sám, o vděčnosti za to, co spolu se svou milovanou ženou prožil. O tom, že smysl života není v našich úspěších, v naplnění někdy nereálných představ, ale v hlubokých vztazích, které společně pěstujeme.

Jeden z bestsellerových románů prominentního amerického psychoterapeuta. Děj románu nás přivádí do Vídně devatenáctého století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Fridrich Nietzsche a psycholog, jeden z otců psychoanalýzy, Josef Breuer. Na pozadí vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem dochází k setkání světů filozofie a psychologie. Když Nietzsche plakal je příběh o posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi.

S podtitulem: Otevřený dopis nové generaci psychoterapeutů a jejich pacientů. Na základě svých pětatřicetiletých zkušeností na poli psychoterapie pojal Yalom svou knihu Chvála psychoterapie jako průvodce úspěšnou psychoterapií. Knihu tvoří pětaosmdesát krátkých kapitol, jež představují směsici myšlenek a technik, které se autorovi při jeho vlastní terapeutické práci osvědčily. Yalomovy úvahy doplněné vlastními zkušenostmi a případy z praxe mohou obohatit terapeutický proces nové generace psychoterapeutů a jejich klientů.

Irvin D. Yalom ve své nové knize opět otevírá téma psychoterapie a popisuje příběhy ze své psychoterapeutické praxe. K některým se vrací „jen tak“, k jiným například díky nečekanému náhodnému setkání s bývalým klientem. Nabízí lidské příběhy, nic více a nic méně. Jejich výběr je pestrý, podobně jako je pestrá Yalomova terapeutická praxe. Všechny Yalomovy klienty spojuje zájem o jeho knihy, proto se v jednotlivých příbězích setkáme s citacemi z jeho předchozích děl nebo s odkazy na ně. Kniha osloví zájemce o Yalomovy knihy, o tituly s psychoterapeutickou tematikou, studenty psychologie a terapeuty. Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schopenhauerem a Problém Spinoza.

Ve svém nejnovějším románu autor završuje svou filozofickou trilogii (Když Nietzsche plakal, Léčba Schopenhauerem). Protagonisty románu, mladého talentovaného holandského filozofa ze 17. století, Žida Benedicta Spinozu, a ideologa nacistické NSDAP Alfreda Rosenberga, od sebe dělí bezmála tři sta let. Spinoza se pro své neortodoxní názory dostává do ostrých sporů s židovskou obcí, a nakonec je prohlášen za kacíře a exkomunikován. Rosenberg, původce teorií o rasové nadřazenosti, nemůže pochopit, že pro „největšího z germánské rasy“, Goetha, byl Spinoza vzorem a že z jeho díla četl každý den. Rosenberg stejně jako mnoho jiných nacistických pohlavárů, trpí pocitem méněcennosti, a přestože se podrobí psychoanalýze, nic mu z jeho velikášské pasti nepomůže. Spinoza se naopak jako člověk i filozof postaví vůči své komunitě na vlastní nohy a v autorově interpretaci se stává prototypem emancipovaného moderního učence a člověka. Stejně jako u svých předchozích knih nás Yalom učí o lidské duši a složité cestě k jejímu uzdravení. Román uvítají především čtenáři knih I. D. Yaloma a zájemci o filozofickou a psychologickou beletrii.

Dnes již klasický bestseller autora povídek z psychoterapeutické praxe. Yalom v této knize vypráví příběhy deseti pacientů, kteří hledali v psychoterapii pomoc k zvládnutí běžných problémů každodenního života. V průběhu terapie se podařilo odhalit hluboké kořeny jejich každodenních problémů – kořeny sahající hluboko až k samé podstatě existence. Kniha odhaluje touhy a motivace lidské duše a zároveň nechává nahlédnout tajemství, frustrace, patos i humor objevující se v terapeutickém vztahu.

O překonávání strachu ze smrti Ranou, kterou ve své osmé beletristické knize psychoterapeut I. D. Yalom otevírá, a která každého z nás po celý život provází, je vědomí vlastní smrtelnosti. A protože nejsme s to žít s pohledem upřeným přímo do slunce tohoto poznání, pomocí nejrůznějších psychických mechanismů se tomuto drtivému vědomí snažíme uniknout. Přes všechnu snahu však na ně stále narážíme, a to zvláště tehdy, kdy se nám zdá, že jsme se pojistili zvenčí, ať skrze majetek, pocit úspěchu, nebo krátkodobé smyslové uspokojení. Mnohé psychické nemoci mají svůj původ právě v úzkosti ze smrti. V knize se setkáme se slavnými postavami filozofie a literatury, text je protkán příklady z Yalomovy praxe.

Skupinová a individuální psychoterapie jsou rovnocennými metodami, mají stejnou účinnost, každý z obou přístupů k terapeutické práci má však své zásady a je vhodný pro jiný typ klientů. Každý z přístupů může mít také vliv na jiné proměnné a většinou má odlišné výsledky. Irvin D. Yalom, mezinárodně uznávaný dynamicky orientovaný psychoterapeut a psychiatr s dlouholetou praxí a zároveň světoznámý spisovatel, v této knize spojuje obojí. Velmi podrobně popisuje způsoby práce se skupinou i úskalí, která taková práce má, její omezení i účinné faktory. Vychází nejen ze svých dlouholetých zkušeností a zkušeností svých kolegů, ale také z výzkumů. Teoretická pojednání často prokládá kazuistikami, které činí text čtivějším, a problém vysvětluje na konkrétních případech z praxe. Teorie a praxe skupinové psychoterapie je základní učebnicí a příručkou pro všechny terapeuty a poradce pracující se skupinou, bez ohledu na to, jaký terapeutický směr zastávají. Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Existenciální psychoterapie, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Hovory k sobě a další.