Irvin Yalom

Irvin David Yalom je americký psychiatr, psychoterapeut a spisovatel. Profesor psychologie na Stanfordské univerzitě. Je představitelem tzv. existenciální psychoterapie. Krom knih o ní napsal i řadu beletristických bestsellerů.

Podle Yaloma je lidský život vymezen čtyřmi skutečnostmi, na něž člověk musí nevyhnutelně reagovat: izolací od druhých lidí, nesmyslností, smrtelností a svobodou. Způsoby reakce jsou buď funkční, tehdy je člověk psychicky zdravý, nebo disfunkční, tehdy je tzv. psychicky nemocný.

V psychoterapeutické praxi proslul zcela originálním vztahem s pacienty. Tento vztah je také jeho základním inspiračním zdrojem v beletrii, ba je často i součástí jeho literárních experimentů - jeho prozaická prvotina Everyday Gets a Little Closer (Každý den o trochu blíž) vznikla tak, že přiměl svou pacientku, aby o terapii psala knihu, sám psal souběžně vlastní pohled na průběh léčení, a pak texty spojil a vydal jako jednu knihu.

Jeho nejslavnějším románem je zřejmě When Nietzsche Wept (Když Nietzsche plakal), který pojednává o vztahu Friedricha Nietzscheho k psychoanalytičce Lou Andreas-Salomé a atmosféře Vídně přelomu století, v níž vznikla psychoanalýza, tedy první moderní psychoterapeutická škola vůbec. Román, jehož hrdiny jsou i jiné známé osobnosti (Freud, Breuer, Bertha Pappenheimová) byl i zfilmován. Po celém světě se ho prodaly 2 miliony výtisků.