V roce 1946 záhadný výbuch způsobí, že se jedna česká vesnice i s přilehlým okolím přesune do jakéhosi paralelního světa, do kterého se navíc občas zatoulají i další lidé z našeho světa. V centru pozornosti autora stojí kontrast obyvatel Jeleního Brodu a socialistickým myšlením poznamenaných nově příchozích.
Podtitul: Vyprávění o novém Alžírsku Soubor reportáží vypráví o hospodářském a politickém životě, o vojenských operacích, ba i řeší složitou problematiku, např. vztahy mezi nacionalisty a komunisty. Individuální osudy hrdinných bojovníků nejen zpestřují a plasticky dotvářejí obsah, ale i tvoří jeho souvislou osnovu.
Počátkem španělské občanské války prošel autor bojištěm jako milicionář i jako válečný korespondent, vytvořil tuto knihu o Španělsku, jeho kráse, hrdosti a utrpení.
V listopadu 1992 se slovenský a český národ rozloučil s Alexandrem Dubčekem, jehož tragická smrt symbolizovala konec společného státu Čechů a Slováků. Dubčekův životní příběh je prostý, protože v něm nejsou žádná tajemství; žil podle svého přesvědčení a věřil ve své ideály. Zároveň je jeho příběh neobyčejný, neboť se stal symbolem a spolutvůrcem Pražského jara 1968 a proměny společnosti v letech 1989-1992. Narodil se v roce 1921 v Uhrovci a dětství prožil v Kirgizii. Na konci války se zapojil do Slovenského národního povstání, věříc v sociálně spravedlivou společnost. I když se nevyhnul omylům, vždy se snažil napravit je dalšími činy. Jeho úspěchy a porážky formovaly jeho politické postoje a charakter. Dubček nepodlehl svodům moci a věřil v tvořivé schopnosti lidí. Politika pro něj byla službou lidu a národu. Kniha jeho vzpomínek dokumentuje tento přístup. Pražské jaro 1968 je ve světě známé, a snad Dubčekova autobiografie pomůže překonat malicherné snahy o hledání stínů minulosti, aby se ukázala skutečná velikost tohoto historického okamžiku.