Ivo Honsa
RNDr. Ivo Honsa (*28.7.2031) geolog. Narodil se v Liberci jako jediné dítě pracovníka zdejší celní správy. V tomto městě strávil i své rané dětství, které přerušila německá okupace Sudet na podzim 1938. Válku proto rodina prožila v Letařovicích na Českodubsku, resp. v Doubravě u Turnova, odkud se všichni vrátili v roce 1945 zpět na Liberecko, přesněji do obce Mníšku, kde Ivo Honsa žije se svou manželkou dodnes. V Turnově navštěvoval za války tzv. měšťanskou školu, v Liberci pak absolvoval Vyšší chemickou školu. Teprve až později, již při zaměstnání v libereckém ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, kde pracoval prakticky celý život), vystudoval v roce 1970 Přírodovědeckou fakultu University Karlovy. Přestože je vlastní profesí chemik, myslím, že většina lidí jej zná spíš jako erudovaného a vysoce odborně vzdělaného geologa. Byly to právě „kameny“ a knihy o nich, které jej koncem 50. let 20. století přivedly do Severočeského muzea. Odolal dlouholetým nabídkám, aby se stal zaměstnancem muzea a začal v něm pracovat jako geolog, ale velice ochotně a nezištně se ujal odborného posuzování a nakonec i dokončení inventarizace (evidence) několika tisíců položek petrografických i mineralogických sbírek, které zčásti pocházely ještě ze starých předválečných fondů bývalého Přírodovědeckého muzea a jednak z poválečných svozů či pozdějších nákupů. Ivo Honsa je již desetiletí členem tzv. nákupní komise, která každoročně schvaluje nákup nových akvizic pro sbírková oddělení muzea. Stejnou dobu je i členem redakční rady tohoto Sborníku Severočeského Muzea, Přírodní Vědy a je i jeho zásluhou, že tato tiskovina má vysokou odbornou úroveň. Díky své velké skromnosti odolával Ivo Honsa celá desetiletí výzvám, aby svoje rozsáhlé znalosti petrografie severních Čech zhodnotil v odborných článcích, které by obohatily Sborník Severočeského Muzea. Jeho znalosti se objevily v různých knihách. Je autorem ineditní téměř stostránkové Inventarizace význačnějších geologických objektů a revize mineralogických lokalit na území Přírodního parku Ještěd v letech 1994–1996.