Ekologie půdy je moderní učebnice určená vysokoškolským i středoškolským studentům, učitelům základních a středních škol i odborníkům v oblasti ekologie a životního prostředí. Jejím cílem je podat ucelenou představu o půdě jakožto součásti suchozemského ekosystému a prostředí pro život organizmů. Ukazuje nejdůležitější procesy nezbytné pro existenci a funkci ekosystémů, jejich vzájemnou provázanost a závislost na podmínkách půdního prostředí i funkci společenstev půdních organizmů. Hlavním záměrem knihy je přivést čtenáře k tomu, že půda je živý a nesmírně dynamický systém.
Studium půdy je disciplína tak náročná, že jen málo nadšenců se vůbec odhodlá dát se touto cestou. S tím se kniha vyrovnává elegantní a účinnou formou. Spoléhá se na srozumitelný jazyk, podává výklad formou narativu, kde každá další vrstva rozvíjí vrstvu předcházející, a zejména předkládá velké množství obrázků, jež jsou v mnoha případech i výjimečnými výtvarnými díly.
Téměř celá polovina textu je věnována názorné prezentaci půdních "breberek", které jsou představeny s takovou vervou a zaujetím, že už jenom letmé prolistování této části musí každého "začínajícího biologa" uchvátit. Nebo ještě lépe, přivést ke studiu půdy a půdní biologie i toho, kdo o tom ani původně neuvažoval.
Přípravný text pro kategorie A a B Biologické olympiády. Biologická olympiáda vznikla z popudu vysokoškolských pedagogů s cílem podpořit přípravu talentovaných studentů středních škol, potenciálních uchazečů o studium na vysokých školách přírodovědeckých směrů. První ročník se uskutečnil v roce 1966. Soutěž se člení načtyři kategorie podle stupně studia soutěžících. V každé kategorii se koná několik postupových kol. Prvním kolem je vždy školní kolo, které na škole organizuje pověřený učitel, a při němž účastníci plní praktické a teoretické úkoly podle zadání a poznávají předložené přírodniny. Nejlepší soutěžící postupují do vyššího kola. V případě kategorií pro základní školu a nižší gymnázium se konají okresní kola. U kategorie pro nejvyšší ročníky středních škol se koná ústřední kolo.
Publikace obsahuje text zákona o ochraně přírody a krajiny v úplném aktuálním znění a zasvícený, v druhém vydání ještě zevrubnější, komentár k jeho jednotlivým ustanovením. Připojena jsou i platná znění vybraných souvisejících předpisů, včetně směrnic ES, a přehled kompetencí. Členové autorského kolektivu komentáre mají bohaté zkušenosti s používáním tohoto zákona jak v praxi koncepční, tak i rozhodovací a kontrolní. V kolektivu byli zastoupeni právníci i biologové, lidé se zkušenostmi na úrovni lokální, regionální i celostátní. Práce na komentáři se zúčastnili i specialisté na správní problematiku. Publikace je určena široké odborné i laické veřejnosti, studentům a zejména pak všem, kdo pracují nebo budou pracovat v oblasti ochrany životního prostředí.
Rozhodování na základě faktických údajů (evidence-based policy) je v současnosti vnímáno jako jeden z hlavních pilířů moderního vládnutí. Je založeno na myšlence, že základem pro rozhodování by mělo být pochopení mechanismů řídících klíčové procesy. A přestože se řada státních aparátů k tomuto principu hlásí, ve využití vědeckých poznatků jsou značné rezervy. Aktuální otázkou je, jak vědecké poznatky získané základním výzkumem převést do praxe. Interakce mezi státní sférou, která má rozhodovací (legislativní) funkci, a vědeckou obcí je v řadě oblastí nedostatečná a naráží na rozdílné potřeby obou sfér. To platí i pro environmentální oblast. Environmentální témata patří k těm, kde je význam vědeckých poznatků nad jiné zřejmější. Úloha vědeckého poznání je v oblasti životního prostředí naprosto klíčová, protože s malými výjimkami nejsou negativní důsledky přímo viditelné pouhým okem, nýbrž se o nich dozvídáme až po mnohdy složitém a náročném zpracování a vyhodnocení dat získaných často velmi komplikovanou cestou. Brožura Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti, na níž se podílel kolektiv autorů, chce sloužit nejen orgánům státní správy a samosprávy, které se snaží využívat vědecké výsledky ve veřejně politických rozhodnutích, ale i studentům a dalším zájemcům. V první části autoři shrnuli obtíže, které komunikace vědců a rozhodovací sféry přináší, a způsoby, jak jim čelit. V druhé části pak tyto obecné principy ilustrovali na případových studiích.
