Výbor vánočních motivů poezie Františka Lazeckého, který jen nepatrně otevírá pohled do jeho obsáhlého díla, v němž se projevuje především jako básník církevní a básník národní tradice.
Hlučínské pohádky, také bajky, legendy a anekdoty - příběhy, v nichž vedle králů, princů a princezen vystupují převážně chudí venkovští lidé, kteří vítězí chytrostí, důvtipem i humorem - jsou převyprávěny slezským rodákem básníkem, překladatelem a esejistou podle zápisů, ježzískali v terénu Antonín Satke a Vlasta Kurková. Nové vydání je proti vydání prvému (pod názvem Kaliny a maliny) značně přepracováno a zahrnuje tyto nové texty: Chytrý Vůjtek, Zvědaví manželé, Jak svatý Petr léčil koně, Jak se měl svatý Petr udávit chlebem.
Úvahy o českých dějinách a národních světcích
Menší kniha esejů. Autor je zde vášnivým hlasatelem křesťanského pohledu na život jedince a také osudy dějin svého národa viděl z tohoto zorného úhlu. Byl si vědom toho, že postavy světců nejsou nějakou mrtvou záležitostí mrtvé litery učebnic a knih, nýbrž živým svědectvím, a žestojí u každodenně se rodící skutečnosti a, má-li se národ svobodně rozvíjet a růst v nových pokoleních, že právě oni mu ukazují nejspolehlivější cestu. Viděl v blížící se pýše hitlerismu smrtelné nebezpečí pro národ.
Nová sbírka veršů básníka, překladatele, prozaika a esejisty (nar. 1905) vychází po delší autorově odmlce. Rýmované i volné verše čerpají většinou obrazy z přírodních motivů a z přírodního dění, méně již z námětů městských či přímo civilizačních a představují zamyšlenínad míjejícím životem, nad jeho náplní, zamyšlení nad míjejícím časem, nad rozhraním minulosti, přítomnosti a budoucnosti, přičemž opakujícím se obrazem je zde brána a klíč. Vedle meditativních veršů jsou zde i verše milostné, verše oslavující život a radost.
Svazek obsahuje tři básnické skladby, které se tématicky týkají významných církevních svátků a slavností. Verše jsou napsány průměrným básnickým jazykem a jejich úloha je v tomto případě spíše didaktická než umělecká. Básně Vánoce, Velikonoce, Duch svatý.
Poprvé vyšlo v r. 1984 v samizdatové edici Česká expedice. Doslov napsal Jaromír Hořec.
Básnická skladba se zamýšlí nad nejkrásnějšími podobami lidského srdce, jež se zároveň stává nositelem a symbolem víry člověka. Skladba byla napsána brzy po skončení 2. svět. války. Autor se inspiroval hrůzou, ale i očistnou vírou v pokoru a nezničitelnost lidského ducha. Vyd. k 5.výročí tragické smrti ThDr. Josefa Moštěka
