Emanuela Tilschová Knihy

Román zobrazuje život černochů na otrokářském Jihu Ameriky v období před válkou Severu proti Jihu.

Známý román, jehož děj se odehrává kolem r. 1850 na Jihu Spojených států amerických, vypráví o krutosti otrokářství, ale také o odvaze těch, kteří se snažili tento nelidský systém změnit. Pan Shelby je vážený a poměrně zámožný muž, ale vlastní vinou se dostane do dluhů. Jeho směnka se dostane do rukou otrokáři, který chce situaci vyřešit koupí některých Shelbyho otroků. Vybere si nejcennějšího otroka Toma a malého Harryho, syna manželčiny komorné Elizy. Tom situaci přijímá trpně, protože chápe, že když to nebude on, bude to někdo jiný. Eliza se ale svého dítěte odmítá vzdát a v noci uprchne. Tak se román rozvětvuje na dvě dějové linie. Cestu Elizy a dalších otroků za svobodou a cestu Toma, který s dalšími podobně postiženými čeká, kdo se staně jeho novým pánem. Ilustroval Antonín Pelc.

Historický román z dob formování dnešního amerického území v druhé polovině 18. století, se ihned po svém vydání zařadil mezi bestsellery. Na podkladě skutečných událostí se zde autorovi podařilo plasticky vylíčit nejen dramatické boje amerických a britských vojsk proti Francouzům, aletento zápas o další území, jehož se na obou stranách účastnili i američtí Indiáni, promítnout do osudů konkrétních mužů, kteří s až nelidským vypětím a odvahou překonávali strádání vysilujících válečných tažení v pustinách americké divočiny. Protagonista příběhu, nepřekonatelný velitel harcovníků major Rogers (jde o skutečnou postavu, která žila asi v letech 1730 - 1800), muž obdařený vojenským géniem, nesmírnou vytrvalostí a statečností, se neustále potýká nejen se svými početně silnějšími nepřáteli, ale i s neporozuměním vládních úřadů a s nástrahami svých osobních nepřátel. Zároveň je však velkým idealistou. Jeho snem je nalézt bájnou cestu na severozápad, námořní spojení mezi Atlantským a Tichým oceánem, a major Roberts žije jen pro svůj plán: podniká rozsáhlé průzkumy, vyjednává s indiánskými kmeny i s místními úřady, rozjíždí se až do Anglie a žádá slyšení u krále. Lidské hemžení Londýna s jeho honosnou společností , bohémou i bídnými kořalnami spodiny pak kontrastuje s panenskou nedotčeností majorovy vlasti...