Antonín Koniáš
13. únor 1691 – 27. říjen 1760
Antonín Koniáš, česky Koňas, také Koňas z Vydří, (únor 1691 – 27. října 1760 Praha) byl český kazatel, misionář a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu.
Celý svůj život zasvětil katolické protireformaci v českých zemích. Věnoval se jí jak v kázáních, tak i ve své literární činnosti. Jeho boj proti protestantské literatuře vedl ke spálení značného množství knih (30 000 podle pečlivě vedených záznamů).
Antonín se narodil v Praze Vojtěchu Koniášovi, knihtiskaři v jezuitském Klementinu, a jeho manželce Kateřině.
Základní vzdělání získal Antonín při jezuitském kostele sv. Klementa, střední v koleji Klementina. V sedmnácti letech, v roce 1708 vstoupil do Jezuitského řádu. Po dokončení studií bohosloví v roce 1719 se věnoval misijní činnosti ve východních, jižních a západních Čechách.
Antonín Koniáš horlivě kázal (pětkrát denně, německy a česky). Vedl asketický způsob života. "Bludné" knihy nahrazoval katolickými – „nenapravitelné knihy“ pálil, některé „opravil“ (vytrhnutím listu, začerněním, vepisováním textu).
Koniášovým cílem bylo „vytvořit nové katolické Čechy“.