Knihobot

Albert Cossery

    3. listopad 1913 – 22. červen 2008

    Albert Cossery, egyptský rodák a francouzský spisovatel, zkoumal ve svých dílech napětí mezi bohatstvím a chudobou, mocnými a bezmocnými, s jemným humorem a dramatem. Jeho psaní, často zasazené do Egypta či jiných arabských zemí, si utahuje z marnivosti a omezenosti materialismu. Jeho postavy, často tuláci nebo zlodějíčci, zpochybňují nespravedlivé společenské pořádky. Cossery věřil, že lenost není neřest, ale forma kontemplace a meditace, což odráží jeho přesvědčení, že „tolik krásy na světě, tolik málo očí, které ji vidí.“

    Albert Cossery
    La violence et la dérision
    Dům jisté smrti
    Hrdí žebráci
    Bohem zapomenutí lidé
    Ambice v poušti
    • Ambice v poušti

      • 232 stránek
      • 9 hodin čtení

      Děj prózy Ambice v poušti (1984), předposledního románu Alberta Cosseryho, se odehrává ve fiktivním malém emirátu, jenž díky naprosté absenci ropných zdrojů stojí na rozdíl od okolních států stranou pozornosti těžebních společností. Tento blahodárný stav je však od jisté doby narušován pravidelnými sériemi bombových útoků, jejichž zfušovaná podoba a mizivý dopad zůstávají záhadou. Hlavní hrdina Samantar, který „vždy děkoval prozřetelnosti za to, že se narodil na chudé půdě, neboť věděl, že bída nikterak neláká hrabivost mocných“, je tímto vývojem znepokojen. Rozhodne se najít pachatele a zabránit tak nebezpečí intervence imperialistických mocností, která by místnímu obyvatelstvu, dosud chráněnému svou chudobou před utrpením moderního světa, přinesla neštěstí. Ambice v poušti je Cosseryho nejpolitičtější román, v němž autor zároveň vizionářsky předjímá válku v Perském zálivu i model destabilizace regionů „revolučními“ silami.

      Ambice v poušti2018
      4,4
    • Lidé zapomenutí Bohem, to jsou chudí z Káhiry. Jejich majetek? Chudoba. Jejich obrana? Spánek, opium, láska nebo ironie. První próza Egypťana Alberta Cosseryho (1913–2008), stoupence filozofie lenosti, obývajícího v Paříži přes padesát let tentýž hotel, je souborem pěti povídek o lidech na okraji společnosti. Brzy po vydání se kniha dostala do rukou Henryho Millera, který ji oceňoval pro její ostrý pohled na sociální realitu a ihned zařídil její překlad do angličtiny. Nadchla také Alberta Camuse, díky němuž se Cossery přes svůj zjevný nezájem stává po příchodu do Paříže uznávaným spisovatelem. Bohem zapomenutí lidé jsou fascinujícím panoptikem postav, brilantně vystihujících lidské typy, vyřazených a odstrčených, nicméně uchovávajících si svoji hrdost a osobitý životní styl, v němž je lenost obranou proti marnému a lopotnému úsilí o zbohatnutí. Jejich postoje a konání v sobě nesou všechny znaky burlesky a absurdního humoru. „Žádný z žijících spisovatelů nepopsal tak drásavým a nemilosrdným způsobem život těch, kteří v lidském pokolení tvoří onen zástup požíraných… Tato kniha ve mně vyvolala naprostý úžas. Byla pro mne první svého druhu od děl velkých ruských klasiků.” Henry Miller

      Bohem zapomenutí lidé2014
      4,2
    • La violence et la dérision

      • 177 stránek
      • 7 hodin čtení

      Ce roman a pour cadre une ville du Proche-Orient gouvernée par un tyran grotesque. Un petit groupe de contestataires a décidé de le combattre avec pour arme principale la dérision. Ils orchestrent donc, à son insu, une subtile campagne d'affichage qui provoque l'hilarité de la population. Cette fable, contée avec un humour souvent féroce, illustre un des thèmes privilégiés d'Albert Cossery : la force des hommes libres contre l'idiotie des nantis."C'est "la Condition humaine" réécrite à la façon de Beckett, avec beaucoup de joie de vivre en plus." Jean-Claude Le Covec - le Figaro Magazine"Sous le souriant scepticisme de la façade, ce sont bien - pour reprendre le titre du roman - la violence et la dérision que dénonce un auteur décidément subtil/" Jean-Maurice de Montrémy - La Croix"Ses huit ouvrages font l'éloge du dénouement, érigé en art de vivre, et de la paresse, conçue comme une philosophie et, surtout, une "façon de réfléchir"." Marion Van Renterghem - Le Monde

      La violence et la dérision2000
    • Hrdí žebráci

      • 278 stránek
      • 10 hodin čtení

      Děj Cosseryho nejvýznačnějšího románu Hrdí žebráci (1955) je zasazen do chudinských čtvrtí Káhiry, jeho ladění je však vzdáleno jakémukoli sociálnímu patosu – postavy namísto revolty aplikují Cosseryho přístup k životu a za cenu minimální námahy dosahují nerušené radosti ze života. Autor je často přivádí do komických a absurdních situací – beznohý a bezruký žebrák se stává obětí chorobné žárlivosti své mladé, urostlé ženy; bývalý univerzitní profesor zastává úlohu účetního v nevěstinci, kde dojde k vraždě mladé prostitutky. Nad vším se vznáší všudypřítomný opar hašiše a despekt vůči těm, kteří dosud berou okolní svět vážně. Přestože Cosseryho texty zaujaly mj. i spisovatele Henryho Millera, Alberta Camuse či básnířku Patti Smith, širšímu publiku zůstávají stále utajeny.

      Hrdí žebráci1996
      4,1
    • Dům jisté smrti

      • 135 stránek
      • 5 hodin čtení

      Z francouzštiny přeložená próza o egyptském proletariátu živořícím v předměstském domě. Autor ukazuje pozvolné uvědomování utlačených, kteří se chystají vystoupit proti domácímu pánovi i proti všem podobným představitelům společnosti. Cosseryho kniha se dívá na egyptské poměry třídně a dopomáhá tak poznat čtenáři pravé pozadí tamějších sociálních rozporů.

      Dům jisté smrti1949