Vlastimil Zuska Knihy

Význačný logik zkoumá podstatu a význam symbolu pro lidskou bytost i společenskou realitu.

Obraz a problém jeho znakovosti, obraz a jeho vztah k verbálnímu jazyku – to jsou centrální témata knihy, která interpretuje styl myšlení představitelů strukturalismu a poststrukturalismu. Autoři komentují a rozebírají vývoj těchto významných myšlenkových proudů a v jeho souvislostech se zajímají především o sémiotickou analýzu obrazu. Proto se zaměřují na myslitele, kteří se v té či oné míře zabývali vedle obecné problematiky jazyka a vztahů označujících systémů s uměním právě obrazem.

Kniha předkládá komplexní obraz současné estetiky, jak se lomí v trojitém zrcadle tří významných konceptů minulosti i přítomnosti tohoto humanitního oboru. Přináší současný i původní pohled na staletí se vyvíjející problém nápodoby v umění, na roli fikce v životě vůbec a v umění zvlášť, i na specifičnost pohybu a pobytu vědomí ve sféře estetična, krásy a vznešena. Vzájemná propojenost i podmíněnost zkoumaných kategorií je předváděna vždy v rámci dvojkapitoly tvaru „teoretická reflexe – konkrétní aplikace“ s důrazem na dosud relativně zanedbávanou dimenzi teorie umění a estetiky – čas.

Publikace Rozprava o westerne česko-slovenské autorské dvojice filmových teoretiků a estetiků Petra Michaloviče a Vlastimila Zusky se věnuje jednomu z prvních velkých žánrů (americké) kinematografie. Jde o jejich třetí společnou knihu po monografii Juraj Jakubisko (SFÚ Bratislava, 2005) a teoretické publikaci Znaky, obrazy a stíny slov (AMU Praha, 2009). Jejich nová kniha se věnuje westernu jako žánru, jeho postavám, krajině i městu, vrací se k jeho zrodu, reflektuje jeho vývoj a vybrané tituly. „Western je pre mňa reminiscenciou na detstvo,“ řekl o důvodu vzniku knihy Peter Michalovič. „Ako deti sme každú nedeľu chodili do kina. Bola to akási psychohygiena, lebo rodičia chceli pokojne pripravovať nedeľný obed, a tak nás poslali do kina. Samozrejme, westerny boli pre nás v tej dobe výrazným oživením ponuky, mohli sme sa stotožniť s jednotlivými hrdinami. Láska k westernu nám zostala obidvom, teda mne aj Vlastimilovi Zuskovi. V jeho prípade obdiv k westernu dokonca prerástol do vášne k revolverom.“

Úvod do studia oboru estetiky z pera předního českého odborníka v tomto oboru, poskytuje přehlednou příručku o předmětu bádání estetiky, jejích novodobých východiscích a terminologii. Je určena jak specialistů, tak i laikům.

Knižní soubor je výsledkem autorova dvacetiletého zájmu o vztah „estetiky a filmu“. Zpřítomňuje studie a přednášky na dílčí témata, především ale esteticko-filmové téma monografi cky sumarizuje. Autor postupuje od obecné estetiky k filmové teorii a dále k rozborům konkrétních filmových děl. V pozadí takového rozvrhu je přesvědčení, že „filozofická estetika“ má co říct filmové vědě, umělecké kritice i dalším humanitním disciplínám. Díky zvolenému postupu se ukazují souvislosti i napříč úrovněmi obecnosti, snad i určitý názorový vývoj, a kniha proto představuje možný přínos obecné estetiky filmovému bádání. V této práci není analogie tématem, ale metodou analýzy.

Estetický prožitek je klíčovým konceptem moderní estetiky, jehož kořeny sahají až do antiky a středověku. Předchozí pokusy o jeho definici, jako kontemplace či nezainteresovanost, často představovaly lineární scénář od „hrubých dat“ k syntéze estetických kvalit. Tento přístup však neodráží vývoj příbuzných disciplín. Kniha se opírá o kognitivní neurovědy, neuroestetiku, psychologii, zejména gestaltpsychologii, a fenomenologickou filosofii. Nabízí komplexní pohled na estetický prožitek jako proces, který zahrnuje simultánní pochody v modulárních systémech zpracování informací. Zkoumá roli pozornosti, její třídimenzionální strukturu (téma, tematické pole, okraje) a modality, jako je lovecká pozornost. Dále se zaměřuje na rekurentní neuronální sítě a zpětné a dopředné zpracování stimulů, přičemž popisuje simultánní procesy řízené zdola-nahoru a shora-dolů. Tento proces vyvrcholí v synchronizaci různých rychlostí probíhajících procesů na úrovni ztělesněného vědomí, zahrnující kognitivní a emocionální nevědomí, což maximalizuje kontext mentálních a senzomotorických aktivit.