Ludvík Aškenazy (24. února 1921 Český Těšín – 18. března 1986 Bolzano, Itálie) byl český spisovatel, reportér a rozhlasový pracovník, který polovinu svého života prožil v exilu.
Pilot britského letectva vypravuje, jak probíhala válka v Anglii a po sestřelení v zajateckém táboře. Byl to československý pilot (1914 - 2003), válečný hrdina a později generálmajor v. v., který ve 2. světové válce létal v 311. československé bombardovací peruti RAF. Alois Šiška je nositelem řady vyznamenání, mezi které patří i nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva III. třídy, in memoriam. Poděkování a čest jeho památce.
Křehký příběh spisovatele Ludvíka Aškenazyho balancující na hranici snu a skutečnosti se odehrává v zasněžené Praze o vánocích roku "jáužnevímkterého". Vypráví se v něm o chlapci a městě, o bloudění a setkávání, o rošťáctví, fantazii a dobrosrdečnosti.
První svazek vybraných spisů klasika české literatury zahrnuje výbory z následujících próz: Psí život (1959), Májové hvězdy (1960), Indiánské léto (1956), Gabore, Gabore… (1963), Dětské etudy (1955), Milenci z bedny (1959), Vajíčko (1963) a Černá bedýnka (1960).
Drobné vtipné povídky o příhodách, hrách s rozhovorech s "človíčkem", pětiletým synkem autorovým, byly nejprve uveřejňovány v Literárních novinách a převzaty některými zahraničními časopisy. Aškenazy je vybral, stylisticky vytříbil a seřadil v tuto knížku, doplněnou 5 preludii, v nichž vypráví "človíčkovi", co bylo, než se narodil. V Etudách je zachycen portrét vnímavého a přemýšlivého dítěte, upřímně naivního, toužícího přijít všemu na kloub, napodobujícího ve všem počínání dospělých.
Jezevčík Aida najde na dvoře nešťastnou vyhozenou postel. Spřátelí se, přiberou do party babi Pomajzlovou (která už léta nemůže chodit) a vydají se objevovat svět a nová přátelství. V závěru je jejich cestovatelská vášeň nenásilně vystřídána touhou po návratu. Knížka je prosycena poetickým a moudrým humorem, až nesmyslnou fantazií, ale i pocity vzájemnosti, ohleduplnosti, potřeby pomáhat a mít rád.
Lyricky laděný příběh dvou dětí z pražského činžáku, které si v opuštěné bedně hrají na tatínka a maminku. Mají "svatbu" na radnici a hostinu v Grandhotelu, kam je zaveze hodný taxikář a s břichomluvcem z cirkupodniknou fiktivní svatební cestu do cizokrajných měst a zemí. Když po toulce Prahou přijdou pozdě domů dostanou výprask, ale druhý den si hrají znovu.
Chcete vědět, jakou koupací čepičku nosí malé pstruhosirénky z Normandie? Kde se v Americe žení černí andělé? Jestli je pravda, že se muži v Portugalsku klidně ráno vypraví na zajíce a večer už se nevrátí domů? Nebo proč potřebuje čarodějnický učeň z dálné Persie umět vykouzlit talíř bramboráků, kolem kterého tancují malí mužíčci v holínkách a beraničkách? Pojďte s námi do světa fantazie a jemného humoru, který je určen nejen malým, ale i velkým čtenářům. Stvořil jej pro vás populární český spisovatel a pohádkář Ludvík Aškenazy. V ydáno poprvé v češtině 20 let po autorově smrti!
Klasika české literatury zahrnuje následující divadelní texty, v tuzemsku nepříliš dostupné, už vůbec ne takto pohromadě v jednom svazku: Host (1960), Šlamastyka s Měsícem (1961), C. k. státní ženich (1962), Rasputin (1967), Pašije pro Andělku (1968) a Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem (1991).
Aškenazyho láskyplná a jemně psychologizující varianta příběhu Tonky Šibenice, dívky z pražského veřejného domu, která celým svým pozdějším životem doplatí na to, že na přání policie splní poslední přání odsouzeného vraha. Tento příběh je původně znám z podání Egona Ervína Kische.
Povídky obsažené ve sbírce Vajíčko jsou nejsilnějším projevem Aškenazyho touhy po bezprostřednosti vztahů mezi lidmi, po vnitřní čistotě a pravdivosti; touhy, jež zazněla a zapůsobila už v jeho prvních knížkách, podmínila vznik a byla na první pohled ne zcela patrným smyslem jeho prací s dětskou tématikou a dominuje, byť aplikována na vztah člověka ke zvířeti, v Psím životě. A zatímco první polovina této knihy podává další svědectví o tom, jak se prostý cit rozbíjel za války - a Aškenazy jej staví do popředí s takovou naléhavostí, že se děsivost tehdejší skutečnosti mění až v neskutečný mýtus, ve zlou pohádku, v podivné, tajuplně těžké okolnosti, jež se stavěly v cestu dobrému lidskému bytí -, druhá polovina se pozorně a křehce dotýká citové unavenosti dnešních dnů a hledá cesty i cestičky k vzájemnému porozumění mezi lidmi.Zvláštní oddíl v knize zastupují příběhy blízké cestopisné reportáži, přece jenom však povídky; každá z nich má právě tak jako ostatní své křehké filosofické jádro, platné pro náš život, třebaže vzrostlé z živin jiných zemí nebo dozrálé na vzdušné cestě mezi světadíly.
