Colson Whitehead Knihy

Cora je otrokyně na bavlníkové plantáži, kde lidé žijí v příšerných podmínkách. Vede se jí ještě o něco hůř než ostatním, odvrhla ji i černošská vesnice. Caesar, otrok, kterého páni nedávno přikoupili, vypráví Coře o podzemní železnici a přesvědčí ji k riskantnímu útěku na sever. Ve Whiteheadově pojetí nepředstavuje Podzemní železnice jen historický krycí název pro síť tajných cest, dráha tu získává i fyzickou podobu. Strojvůdci skutečně obsluhují ilegální podzemní tratě a tunely. Coru a Caesara odváží na sever zchátralý nákladní vagon, který hluboko pod povrchem země s námahou táhne parní lokomotiva. Whitehead mistrně vykresluje formy násilí páchaného na černoších v období před občanskou válkou a jeho vyprávění postupně přerůstá ve velkou americkou ságu. Podzemní železnice nevypráví jen o zoufalém odhodlání jedné ženy, která touží uniknout hrůzám otroctví, nabízí nám i působivou reflexi dějin.

Dystopický thriller Zóna Jedna z r. 2011 se z Whiteheadovy tvorby výrazně žánrově vymyká. Tématem je virus, který nakažené jedince proměnil z 99 procent v masožravé skely a v 1 procento netečných bloudů. Veškerá civilizace se zhroutila, ale „lidé“ přežili a pouštějí se do její obnovy. Děj se s mnoha odbočkami do minulosti odehrává během tří dnů, během kterých si Mark Spitz a jeho „čističi“ berou zpět části Manhattanu. Ale nějak se to zvrtne… Kromě toho, že román představuje moderní civilizaci v její ubohosti, je také autorovou poctou mistru horroru Stephenu Kingovi, sci-fi Isaacu Asimovovi a režiséru Georgi A. Romerovi. V knize se střídá několik žánrů a stylů – od filosofické eseje po brutální střílečky, od příručky na přežití po cynicky humorné vyprávění. Někteří kritici právě kvůli tomu přirovnali způsob, jakým je kniha napsána k „randění intelektuála s pornohvězdou“. „Na světě byla spousta věcí, která si zasloužila zůstat mrtvá, a přesto po něm dál chodila.“ Román dvojnásobného držitele Pulitzerovy ceny za beletrii (2017 a 2020) Colsona Whiteheada (nar. 6. 11. 1969 v New Yorku).