Román slavného ruského realisty zachycuje mistrovskou formou společenskou atmosféru carského Ruska z konce 19. století. Autor sugestivně líčí obraz bídy mezi lidem a zároveň podrobuje nemilosrdné kritice velkostatkářský stát, vládnoucí třídu i státní církev. Ve svém románu představuje lidi z nejrozmanitějších společenských vrstev, na jejichž osudech ukázal celou šíři prohnilého společenského systému a postavil se proti ponižování prostých lidí. Děj se rozvíjí kolem tragédie vesnické dívky, kterou šlechtický syn uvedl na cestu morální zkázy a po letech se jí snaží jako soudce ze všech sil pomoci, aby odčinil svou vinu. Východisko k nápravě všeobecných poměrů vidí Tolstoj v náboženské výchově a v důsledném plnění evangelických přikázání o odpuštění a lásce k bližnímu.
Alena Bryndová Pořadí knih (chronologicky)


Dekameron
- 567 stránek
- 20 hodin čtení
Deset mladých Florenťanů, tři dámy a sedm pánů, se rozhodlo před morovou ranou utéct z města a schovat se na menším venkovském sídle. Večery si krátili vyprávěním humorných, poučných, ale i erotických příběhů. Jedno z nejslavnějších děl italské renesance bylo inspirováno skutečnou morovou epidemií, která tehdy Florencii postihla. Do dnešních dnů je výtečným zdrojem informací o tehdejším životě v Itálii, o radostech a strastech renesančního člověka a samozřejmě také o lásce, která může mít mnoho nečekaných podob. Dekameron byl na konci šestnáctého století zařazen pro nemravnost na Index librorum prohibitorum, neboli na seznam knih pro katolické věřící zakázaných a dokonce byl několik desetiletí zakazován jako obscénní dílo i ve Spojených státech. Kniha je to velmi čtivá – a to navzdory staletím, která nás dělí od jejího prvního vydání.