J. P. James Patrick Donleavy Pořadí knih

Zásadní dílo moderní anglicky psané literatury, jímž se autor roku 1955 přiřadil k poetice „mladých rozhněvaných mužů“, rozčarovaných pozitivním budováním nového světa po 2. světové válce. Jedná se o příběh Sebastiana Dangerfielda, mladého Američana irského původu, který ve 40. letech po válce studuje na Trinity College v Dublinu a má plné zuby úplně všeho kromě žen a alkoholu. Se svými podezřelými kumpány prochází jednou pikareskní pitkou či šarvátkou do druhé, kupodivu většinou bez větších následků. Román byl přirovnán k dílům Kingsleyho Amise, Johna Braina či Johna Osborna, charakterizujícím 50. léta v britské literatuře, a paralelu lze dokonce spatřit i mezi Donleavym a Kerouacem.

Kronika jedné z nejzvláštnějších událostí, o kterých se kdy v New Yorku povídalo. Rozsahem novela je brilantní ukázkou jemnější linie americké postmoderny. Vypráví příběh ženy, které se ve čtyřiceti letech stalo to, co potkává mnoho lidí v tomto věku – opustí ji životní druh. Hrdinka se s tím zpočátku vyrovnává se ctí, ale postupem času upadá do podivné strnulosti a čím dál větší materiální bídy, jako by se tím chtěla dotknout svědomí muže, který ji nechal na holičkách. Ten sice zůstává chladný, ale osud se na dámu, jež měla ráda čisté záchodky, náhle usměje z toho nejnečekanějšího úhlu.

Další z Donleavyho románů, v nichž nad hladinu jiskřící vtipem tu a tam vytryskne temná ponorná řeka melancholie, se odehrává během druhé světové války a těsně po ní. Balthazar B. je v jistém smyslu protipólem Sebastiana Dangerfielda z Donleavyho prvotiny Zrzoun: je to neméně inteligentní, leč tentokrát kultivovaný a plachý mladý muž, narozený v bohaté rodině v Paříži. Poté, co prožije dětský, ovšem zdaleka ne nevinný vztah se svou guvernantkou, je odeslán do anglické internátní školy, a odtud jeho osudy sledujeme na dublinskou Trinity College. Spolu se svým vznešeným, srdečným a světem protřelým kamarádem Beefym tu přes milostné vzlety a propady dotáhne svou univerzitní kariéru až k neslavnému konci. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1968, nezapře svého autora – opět se tu setkáme s básnicky přesným jazykem, brilantními dialogy a typickou ironií, tentokrát ovšem v aristokraticky malebném balení.