Günther Danehl Knihy

Hellerův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností - román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem. J. Heller se na tento román pokusil navázat, ale další díl zdaleka nedosahuje kvalit prvního. - Zfilmoval Mike Nichols (1970) 01-019-79

Originální převyprávění příběhu izraelského krále Davida. Román, pohybující se na půdě groteskní nadsázky, příběh Davida – ano, toho Davida: krále izraelského, manžela Batšeby, otce Šalamouna, muže, který zabil Goliáše, starozákonního žalmisty, ale také Davida, jakého jsme až dosud neznali: Davida nadutého žíděte, Davida báječného milovníka, Davida židovského otce, Davida byvšího kamaráda Boha. David leží na smrtelné posteli a rekapituluje svůj dlouhý, rušný život. Naparuje se, žertuje, rmoutí se, mluví ve verších, mluví sprostě, boří naše pojetí času. Vypráví o svých skvělých vítězstvích na bitevním poli i o letech, kdy jako psanec prchal před šíleným králem Saulem, o svých četných manželkách, o svých synech Absolónovi, Šalamounovi a Adónijášovi. A při tom všem ho neuvádějí do rozpaků ani vlastní chyby, ani jeho jedinečná sláva...

Petrohradský student Razumov se vrací domů a nachází spolužáka, který spáchal atentát na ministra vnitra a nyní žádá o pomoc. Tím se jeho svět zásadně mění. V carském Rusku na počátku 20. století je pronásledován kariéristy, obavami o budoucnost, občanskými postoji a výčitkami svědomí. Po rozhodnutí zradit kolegu se ocitá pod tlakem i v komunitě ruských uprchlíků v Ženevě, kam dorazil se zvláštním posláním. Dramatický popis Razumovova zločinu a trestu je považován za jedno z nejpůsobivějších děl autora, který kritizuje britskou blahosklonnost. Příběh, určený západnímu publiku, zkoumá podivné formy ruského revolucionářství, od Dostojevského a Tolstého po Bakunina a Černyševského, a zmiňuje i bolševického vůdce Lenina. Výsledkem je hluboký pohled do psychologie země, kterou mladý autor poznal na Sibiři, kde zemřeli jeho rodiče. Tragikomické vylíčení udavačovy bezvýchodnosti ukazuje, jak se postoje Západu a Ruska míjejí. Liberálně soucitný Západ Rusku nerozumí, a Rusko ani nechce, aby mu někdo rozuměl. Tato nevyzpytatelná velmoc se vyznačuje „četností mimořádného" a lavírováním mezi hulvátstvím a mysticismem. Autorovo mistrovské dílo tak stále promlouvá svou prorockou naléhavostí.

Třetí román Josepha Hellera, kde se opět projevila jeho pověst jízlivého satirika a moralisty swiftovského ražení. Jde o frašku napadající americkou vládní mašinérii a lidskou zkorumpovanost mocí, za kterou člověk platí ztrátou kulturních kořenů, z nichž vzešel.