Günther Danehl Knihy

Po úspěchu I. dílu svých pamětí - Moje mladá léta - který byl tři měsíce na seznamu bestsellerů v USA a vyšel v Německu, Japonsku, Izraeli, Finsku, Jugoslávii i v Polsku, se autor rozhodl na naléhání veřejnosti pokračovat druhým dílem. Kniha zahrnuje období po 2. světové válce, kdy byl život velkého klavíristy rozdělen mezi Evropu a Spojené státy, pořádal nejméně sto koncertů ročně, obdržel za účasti prezidenta Kennedyho čestný doktorát Yaleovy univerzity a střetával se nejen s hudebníky z celého světa, ale i s mnoha zajímavými lidmi, například s Pablem Piccasem, Janem Masarykem a dalšími.

Fenomenální úspěch, který otevřel cestu Hellerovi k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým „Osudům dobrého vojáka Švejka“, předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. 28-135-85

Převyprávění starozákonní historie izraelského krále Davida.

Petrohradský student Razumov se vrací domů a nachází spolužáka, který spáchal atentát na ministra vnitra a nyní žádá o pomoc. Tím se jeho svět zásadně mění. V carském Rusku na počátku 20. století je pronásledován kariéristy, obavami o budoucnost, občanskými postoji a výčitkami svědomí. Po rozhodnutí zradit kolegu se ocitá pod tlakem i v komunitě ruských uprchlíků v Ženevě, kam dorazil se zvláštním posláním. Dramatický popis Razumovova zločinu a trestu je považován za jedno z nejpůsobivějších děl autora, který kritizuje britskou blahosklonnost. Příběh, určený západnímu publiku, zkoumá podivné formy ruského revolucionářství, od Dostojevského a Tolstého po Bakunina a Černyševského, a zmiňuje i bolševického vůdce Lenina. Výsledkem je hluboký pohled do psychologie země, kterou mladý autor poznal na Sibiři, kde zemřeli jeho rodiče. Tragikomické vylíčení udavačovy bezvýchodnosti ukazuje, jak se postoje Západu a Ruska míjejí. Liberálně soucitný Západ Rusku nerozumí, a Rusko ani nechce, aby mu někdo rozuměl. Tato nevyzpytatelná velmoc se vyznačuje „četností mimořádného" a lavírováním mezi hulvátstvím a mysticismem. Autorovo mistrovské dílo tak stále promlouvá svou prorockou naléhavostí.

Profesor Bruce Gold, osmačtyřicetiletý židovský hrdina tohoto románu, se rozhodne napsat knihu o židovské zkušenosti, „o tom, co to je být Žid v Americe“... Pověsti jízlivého satirika a moralisty nezůstal Joseph Heller tentokrát nic dlužen, karikuje americkou vládní politiku a lidskou zkorumpovanost mocí.