Obyčejně neobyčejný příběh o tom, jak Bůh tiše promlouvá do dětských duší. Skrze přírodu, skrze kamarády, skrze události a vztahy v nejbližší rodině. Někdy i skrze okolní svět, v němž je tak krásné, ale občas i náročné žít.
Skupinka dětí se připravuje na první svaté přijímání. Středem dění je Julie a její kamarád Štěpán. Jeho dědeček chová včely a vyrábí vynikající med, který si děti vychutnávají po lžičkách. Tak jako objevují chuť medu a úžasné věci ze života včel, přicházejí děti postupně na chuť i Božím věcem.
Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že „co není, může být“? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století,
Příběh se odehrává v polovině 19. století, ještě před americkou občanskou válkou. Román sleduje cestu a vývoj vztahu mezi dospívajícím Huckleberry Finnem a uprchlým jižanským otrokem Jimem během plavby po toku Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytváří pouto. Líčení sice jsou podávána autorovým humorným stylem, zároveň však vyjevují nesouhlas Marka Twaina s otroctvím v jižanské kultuře....
Příběh prvňáčka Petra, který se přestěhuje s maminkou do Prahy. Seznamuje se s hodnou sousedkou, která má psa Samotu, Petrova nového ochránce a přítele. Petr zažívá horší i lepší okamžiky, nahlédne i do světa dospělých s jejich starostmi. Dramatické zápletky mají dobré zakončení. Vyprávění se odehrává během jednoho roku, během všech ročních období a je psáno bohatým jazykem, plným různých přirovnání. Knížka je autorkou také ilustrovaná.
Výpravná, bezmála dvousetstránková monografie grafičky, ilustrátorky, literární autorky a vysokoškolské pedagožky Lucie Raškovové, která patří k předním výtvarnicím střední generace. Pro Raškovovou je typická především podivuhodná univerzálnost a elasticita jejího projevu. Kniha sestává z reprodukcí knih, deníků, kreseb, pohlednic, plakátů, grafik a fotografií. Doplňují ji studie, úvahy či poznámky Jana Rouse, Adrieny Šimotové, Jiřího Šalamouna, Jana C. Nováka, Jiřího Dědečka, Lubomíra Martínka, Jaroslava Tvrdoně, Michala Čunderleho, Víta Zemana, Filipa Nováka a Karla Halouna, který je také editorem knížky.
Melda a Odundál jsou dvě figurky nakreslené za postelí na zdi v dětském pokoji starého opuštěného domu. A mají se pohádkově rádi. Melda se stará o domácnost, Odundál a pes Karandáš se vydávají po okolních stěnách na dobrodružné výpravy, ze kterých je ale Melda musí často tahat.
