Knihobot

Jiří Prosecký

    12. březen 1949

    Jiří Prosecký (* 12. března 1949), syn sochaře Františka Proseckého, je český asyriolog. Vystudoval klínopis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1973–1978 pracoval v Národní Knihovně v Praze, od roku 1978 do roku 2019 působil v Orientálním ústavu AV ČR, nejprve v oddělení knihovny, později jako vědecký pracovník oddělení Předního východu a Afriky. Od roku 1994 do roku 2002 byl zástupcem ředitele ústavu. V roce 1987 během studijního pobytu v Iráku se zúčastnil výzkumu starověkého města Sipparu na jih od dnešního Bagdádu. Autor řady časopiseckých studií a knižních publikací zabývajících se dějinami akkadské (babylónsko-asyrské) literatury, spoluautor kolektivních monografií a encyklopedií, překladatel odborných publikací zabývajících se dějinami a náboženstvím starověké Mezopotámie a Předního východu.

    Jiří Prosecký
    Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu
    Když království sestoupilo z nebes
    Královská tažení ve starém Orientu: Od Sinuheta k Nabukadnezarovi
    Slova do hlíny vepsaná: Mýty a legendy Babylónu
    Svět starého Egypta
    Encyklopedie starověkého Předního východu
    • Kolektiv pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, Filozofické fakulty UK, Náprstkova muzea a dalších pracovišť sestavil i ve světovém měřítku unikátní encyklopedii, která zaplní citelnou mezeru a stane se dlouho očekávaným protějškem hned několika slovníků o antickém starověku. Abecedně řazená hlesla se zabývají osobnostmi (včetně biblických), dějinami, národy a kmeny, náboženstvím a mytologií, literaturou a písmem, vědou a technikou a dalšími reáliemi. Slovník zahrnuje oblast od Malé Asie a Palestiny po Indii, od Arábie po Střední Asii, a to od nejstarších dob po dobytí oblasti Alexandrem Velikým. 16 stran obrazové přílohy.

      Encyklopedie starověkého Předního východu
      5,0
    • Svět starého Egypta

      • 240 stránek
      • 9 hodin čtení

      Tato kniha pojednává zcela novým způsobem o starém tématu - starověkém Egyptě. Dosud nikdy nebylo toto téma představeno formou kulturního atlasu, jenž přináší nejen mnoho historických a topografických map, ale také erudovaný text, ve kterém se dvěma významným egyptologům podařilo obsáhnout kulturu - chápanou v širokém smyslu - této staré civilizace.

      Svět starého Egypta
      4,8
    • Antologie písemného dědictví starověkého Předního východu - mytologické skladby tradované v Mezopotámii a přilehlých regionech ve 2. a 1. tisíciletí př. Kr.

      Slova do hlíny vepsaná: Mýty a legendy Babylónu
      5,0
    • Mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské vlády Kniha obsahuje všechny dosud známé sumerské a akkadské chronografické texty, kroniky, královské seznamy a seznamy eponymů, z oblasti starověké Mezopotámie od konce 3. tisíciletí do 3. století př. Kr. (od období III. dynastie z města Uru do konce vlády perských panovníků). Poprvé jsou zde v českém překladu v úplnosti shromážděny historiografické prameny, např. Sumerský královský seznam, Dynastická kronika, Kronika pádu města Ninive, Nabonidova kronika, Kýrův válec a mnohé další. Překlady uvádějí obsáhlé studie, které pramenné texty zasazují do historického rámce i osvětlují jejich souvislosti s dalšími druhy mezopotamského písemnictví. Tyto chronografické texty tvoří základ moderních znalostí o dějinách starověké Mezopotámie.

      Když království sestoupilo z nebes
      4,7
    • Slovník zahrnuje bohy a mýty Sumerů, Akkadů (resp. Asyřanů a Babylóňanů), Chetitů, Churritů, Elamejců, Peršanů, Médů a dalších etnik oblasti Předního východu, tedy území od Mezopotámie po Malou Asii. Tato oblast tvořila jednu z civilizačních kolébek a významně ovlivnila na jedné straně autory Bible, na straně druhé Řeky a Římany. Mnohé mýty - za všechny jmenujme Epos o Gilgamešovi - patří do celosvětové kulturní pokladnice. schovat popis

      Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu
      5,0
    • Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie, jež byla zásadním způsobem ovlivněna systémem a vlastnostmi klínového písma. To zde bylo používáno od konce 4. až do konce 1. tisíciletí př. n. l. Autor tyto gnozeologické procesy analyzuje na základě tří skupin zdánlivě nesouvisejících, ale přesto svou metodou tvorby úzce provázaných textových dokladů: lexikálních seznamů, věštebných textů (takzvaných omin) a právních zákoníků, které pocházejí z období 2. až 1. tisíciletí př. n. l. Dospívá k závěru, že babylonská kultura, která v předhelénistickém období zásadním způsobem ovlivnila celý tehdejší svět starověkého Předního východu, měla svůj vlastní pozoruhodný způsob myšlení. Zanikl však poté, co Řekové tuto oblast kulturně i politicky ovládli a klínové písmo se přestalo používat.

      Předřecká filozofie : hledání pravdy ve starověké Babylonii
      5,0
    • Příliš mnoho žen

      • 216 stránek
      • 8 hodin čtení

      Detektivní román v klasickém obsazení zavádí čtenáře do velké akciové společnosti, kde dojde k vraždě jednoho ze zaměstnanců. Archie Goodwin nenachází žádné důkazy, jen spoustu dámských intrik a úskoků, ovšem jen do okamžiku, kdy je spolumajitel společnosti usmrcen stejným způsobem, jako bývalý zaměstnanec. Pro Nero Wolfa je pak už hračkou označit skutečného pachatele i motiv dvojnásobné vraždy. (www.mlp.cz)... celý text

      Příliš mnoho žen
      4,3
    • Prameny moudrosti

      • 122 stránek
      • 5 hodin čtení

      Mudroslovná literatura staré Mezopotámie. Ze sumerštiny a akkadštiny přeložil a úvodní studie napsal Jiří Prosecký.

      Prameny moudrosti
      4,0
    • Římané

      • 46 stránek
      • 2 hodiny čtení

      Obrázky a stručný text dětem přiblíží život jedné z nejúspěšnějších civilizací starověku. Přináší informace o tehdejším životním stylu (veřejné lázně, hry, náboženství, armáda) i historických událostech (vznik, vývoj i zánik říše).

      Římané
      4,3
    • Tato poutavá kniha vypráví o Egyptu a obyvatelích, přibližuje nám svou velice bohatou historii, předvádí umění, zemědělství a řemeslnickou výrobu, zpětně přehrává stavbu monumentálních pyramid a spoustu dalších věcí. Je pěkně ilustrovaná, což také přispívá k dobrému dojmu z této knihy.

      Egypťané
      4,2
    • Nejstarší náboženství: Mezopotámie

      • 287 stránek
      • 11 hodin čtení

      Ačkoli většina českých turistů jezdí na dovolenou nejraději do oblasti azurového Středozemního moře a mnoho z nich se zároveň zajímá o tamější rostlinný svět, je tato kniha vůbec první publikací o rostlinstvu Středozemí od českého autora. I proto je poměrně rozsáhlá její obecná část, ve které jsou podrobněji a v širších souvislostech vysvětleny přírodní poměry a historie oblasti. Rovněž výběr druhů, jichž je v knize podrobněji popsáno více jak 300, a způsob zpracování informací o těchto druzích jsou poněkud jiné než v obdobné zahraniční literatuře, neboť autor se zaměřil nejen na časté domácí, hlavně pobřežní druhy rostlin, ale i na řadu druhů z jiných oblastí světa, které ve Středozemí už zdomácněly nebo se zde často pěstují jako okrasné rostliny. Více místa než v překladových publikacích obdobného typu je věnováno i praktickému významu užitkových druhů rostlin.

      Nejstarší náboženství: Mezopotámie
      4,0
    • Epos o Gilgamešovi

      • 448 stránek
      • 16 hodin čtení

      Epos o Gilgamešovi je považován za nejvýznamnější dílo akkadské (babylónsko-asyrské) literatury a literatury starověkého Předního východu vůbec, jež se plným právem stalo součástí literatury světové. Je oslavou přátelství a hrdinské odvahy, výrazem úzkosti před konečností lidského života a touhy po dosažení nesmrtelnosti. Jeho hrdina bolestně hledá odpověď na otázku po smyslu života, aby ji nakonec nalezl v činech, jejichž výsledky přetrvají smrtelnou lidskou existenci. Nový komentovaný překlad tohoto starověkého textu, jehož konečná podoba vznikající v procesu dlouhého více než tisíc let trvajícího vývoje se dochovala v ninivské knihovně asyrského krále Aššurbanipala, odpovídá nejnovějším výsledkům a objevům, k nimž klínopisné bádání aktuálně dospělo.

      Epos o Gilgamešovi
      3,7
    • Prameny moudrosti seznamují čtenáře s tzv. "mudroslovnou literaturou" starověké Mezopotámie, jak je nazýván rozsáhlý soubor textů moralistně-didaktického obsahu, které byly tradovány a zapisovány na území starověké Mezopotámie v období 2. a 1. tisíciletí př. n. l. za tím účelem, aby své vzdělané současníky i pokolení budoucí zasvětily do jistých názorů, životních zkušeností i poznatků v oblasti náboženství, morálky i každodenní praxe, které ve své době byly považovány za obzvláště důležité. Poprvé jsou tu předloženy úplné české překlady sumerských a akkadských (babylónsko-asyrských) textů představujících jedny z nejstarších dokladů úvah člověka o svém údělu.

      Prameny moudrosti. Mudroslovná literatura staré Mezopotámie
    • Výbor obsahuje jednak mytologické básně sumerské a akkadské, tj. mýty na území staré Mezopotámie, přinášející některé základní představy o řádu a uspořádání světa, o stvoření a údělu člověka, o podsvětí a posmrtném životě, ajednak mytologické básně chetitské, tj. mýty naúzemí starověké Chetitské říše v Malé Asii, do nichž mezopotamské prvky pronikaly.

      Mýty staré Mezopotámie
    • Královská tažení ve starém Orientu

      Prameny k dějinám starověké Palestiny

      Jádro knihy Královská tažení ve starém Orientu tvoří soubor dvaceti dvou textů pocházejících z Egypta, Mezopotámie a syropalestinské oblasti, vztahujících se k dějinám Palestiny a Izraele. Jsou to vesměs historické prameny, jež vedle knih Starého zákona tvoří nejdůležitější zdroj našich znalostí o dějinném vývoji Palestiny z pohledu etnických skupin obývajících sousední území.

      Královská tažení ve starém Orientu