Cyklus próz této knihy sleduje tvůrčí vývoj Jiřího Karáska v rámci jednoho z fenoménů literatury české moderny poslední dekády 19. století, jímž byly „studie nitra“, v dnešním smyslu počátky české psychologické prózy. Juvenilním prózám Jiřího Karáska ze Lvovic (1871–1951) se ani po roce 1989 nedostalo žádného podstatnějšího vydavatelského zájmu. Tato edice proto do společného cyklu zařazuje jejich první řadu: chronologický celek s ohledem na vývoj stylistiky Jiřího Karáska a sledující dosud čtenářsky méně známou tvorbu jeho nejrozsáhlejších epických skladeb tohoto období. Výbor soustřeďuje pět raných próz: román Emil (1891), román Bezcestí (1893), první verzi Gothické duše (1900) a dvě kratší prózy, které se s předešlými pojí a představují závěrečnou fázi autorových drobnokresebných textů z devadesátých let: Psychosa (1894), knižně dosud nevydaná, a Stojaté vody (1894). Dvě knihy v měkké vazbě, doslov a záložka v jednom kartonu. Vše spojené speciální pruženkou. Eli, eli, lama sabachthani… A pak vypukl v pláč a bil hlavou o zemi. Eli, eli, lama sabachthani…
J. H. Von Kirchmann Knihy
Vrcholné dílo klasika světové filozofie kriticky zkoumá základní principy dosavadního vědeckého i metafyzického poznání. Analýza matematického a přírodovědeckého poznání se stává východiskem pro hledání podmínek poznání metafyzického. Význam metafyziky v lidském poznání je nezpochybnitelný. Vědecké poznání se opírá o apriorní schopnosti rozumu, neboť má své kořeny v tzv. syntetických soudech a priori, které umožňuje aktivita rozumu. Vědu umožňuje pouze důkaz apriorní podmínky poznání: nemůže se tudíž nikdy zabývat realitou, nýbrž jejími jevy, formulovanými naší vlastní zkušeností a aktivitou rozumu. Vědecké poznání vytváří vlastní realitu... Toto východisko slouží k rozboru podstaty metafyzického poznání. Celá dosavadní metafyzika oceňovala realitu „věcí o sobě“, avšak Kant zdůrazňuje reálnou neprokazatelnost, jelikož představují pouhou syntézu rozumových aktivit. Metafyzika se proto musí stát kritikou úlohy rozumu. Kantovo základní filosofické dílo v českém překladu J. Loužila ve spolupráci s J. Chotašem a I. Chvatíkem.