Historický román z Kavkazu. Historie jedné arménské rodiny, která na svém osudu demonstruje úděl celého arménského národa. Prostřednictvím orientálního vypravěče pohádek, který vypráví umírajícímu Arménovi historii jeho rodiny, již nikdy nepoznal, rozvíjí Hilsenrath retrospektivně mnohovrstevný příběh o arménském lidu, o jeho dějinách, tradicích i každodenních zvycích, a také o tom, co vedlo Turky v roce 1915 k pokusu o vyhlazení národa, jejž si zvolili za svého vnitřního nepřítele. Román je napsán jako veliký, nekonečný dialog, pohádková forma umožňuje Hilsenrathovi používat výrazové prostředky — mimo jiné jeho charakteristický černý humor —, které dovolí ukázat a říci víc než strohé vylíčení faktů. Zrůdná nenucenost vůdců, s níž odsoudí k smrti milión lidí, praktičnost byrokratů, kteří genocidu zorganizují, a hrůznost mechanismu, který v naší mysli učiní ze souseda, s nímž jsme léta žili v přátelském souladu, bezcenného tvora, jehož je třeba jakýmkoli způsobem zlikvidovat — to jsou jen některé z temných vlastností lidského druhu.
Ryszard Wojnakowski Knihy



Maskarada geniuszy
- 540 stránek
- 19 hodin čtení
Fritz von Herzmanovsky-Orlando (1877–1954) był austriackim arystokratą, który z powodu przewlekłej gruźlicy nerek zrezygnował w 1916 roku z zawodu architekta i poświęcił całe swoje materialnie zabezpieczone, długie życie pisaniu, rysowaniu i malowaniu. Jego gatunek można określić jako "satyryczno-humorystyczno-fantastyczno-mistyczny powieść". W swojej głównej pracy, rękopisie "Maskarada geniuszy", napisanym już w latach 1928/29, oferował ją 34 wydawnictwom, ale żadne nie odważyło się jej wydać. Obawiano się, że taki potok olśnień nie będzie w stanie przyswoić czytelnik. W końcu sprawę wziął w swoje ręce dawny wielbiciel FHO, Friedrich Torberg, i opublikował jego dzieła w znacznie okrojonej formie.