Monografie z konference věnované českému baroknímu malíři, která proběhla v roce 2024 u příležitosti výstavy Petr Brandl. Příběh bohéma, obsahuje čtrnáct studií. Autoři se v nich zabývají tvorbou Petra Brandla , jeho současníků a následovníků, ikonografií barokních maleb, Brandlovým dílem v zrcadle kritiky historiků umění 20. století či odrazem Brandlova díla a života v romanopisecké literatuře.
Vilém Sochůrek (1944-1976) je významnou osobností české divadelní fotografie. Navzdory krátkosti svého života za sebou zanechal rozsáhlý soubor unikátních fotografií. Divadlu se věnoval od svých 17 let, kdy fotografoval v Divadle Rokoko. Od roku 1965 až do své smrti pracoval v Divadelním ústavu, kde vytvořil fond fotografické a scénografické dokumentace (jednalo se o více než 10 tisíc položek, a to v době před digitalizací). Vedle fotografování inscenací se věnoval dokumentaci scénografických artefaktů - především v rámci mezinárodní scénografické přehlídky Pražské Quadriennale. Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří fotografie z inscenací Národního divadla, Činoherního klubu, Divadla Na zábradlí, Vinohradského divadla, Divadla E. F. Buriana a mnohých dalších. Sochůrek se vedle divadla věnoval úspěšně také hudbě. Publikace je doplněna portréty osobností jak z divadelního, tak hudebního prostředí (Zdeněk Štěpánek, Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, Ctibor Turba, Marta Kubišová, Waldemar Matuška ad.). V roce 1974 na IV. Mezinárodním trienále divadelní fotografie v Novém sadu získal Vilém Sochůrek zlatou medaili.
Publikace souhrnně představuje projekty a studie architektonických děl druhé poloviny 20. století, které byly určeny pro Prahu, ale z různých důvodů, ať politických, realizačních, ekonomických či jiných nebyly nikdy realizovány. Uvedeny jsou i práce z konce čtyřicátých let, velká skupina prací je spojena s první polovinou padesátých let, kdy měl být mimo jiné vybudován nový centrální prostor Prahy. Šedesátá léta znamenala přípravu mnoha projektů významnějších staveb – například Staroměstské radnice, Domu odborové rekreace, Domu techniky či Státní knihovny. Léta sedmdesátá znamenala určitou stagnaci, ale v osmdesátých letech se opět objevila velká skupina dalších projektů, například hotel Sigma, přestavba areálu Fakultní nemocnice nebo hotel na Barrandově. Představeny jsou pouze ty projekty, jejichž plány, skici a modely dnes vlastní Národní galerie Praha.
The first comprehensive monograph about Frantisek Tkadlík, authored by Eva Petrová, was published more than half a century ago. Since then, Tkadlík, a prominent representative of Czech Neo-classical painting of the first half of the 19th century, has been acknowledged as a distinguished figure in the narrative of Czech and Central European fine arts. The book?s thematic chapters provide answers to questions regarding the importance of Tkadlík?s oeuvre in the development of modern art in the Czech lands, his views on the changing role of painting and his perceptions of the visual arts in general. The volume is accompanied by a catalogue of his works and an exhaustive bibliography, including other relevant informative material.
