Roberto C. Sonaglia Knihy

Stočtyřicet století se člověk a pes svorně dělí o potravu, obydlí, radosti i starosti. Co však o svých nejlepších přátelích vlastně víme? Monografie se snaží odpovědět na nejčastější otázky, které jste si jistě někdy položili i sami. Přemýšlejí psi? Pokud psi přemýšlejí, mají vědomí, které je srovnatelné s lidským vnímáním? Mají psi vzpomínky na věci minulé a dovedou si představit i věci budoucí? Rozumějí psi lidské řeči? Mají psi systém či prostředky ke komunikaci s námi nebo s jinými psi? Liší se jednotlivá plemena psů v tom, co bychom mohli nazvat inteligencí? Znají psi pocity, jako je například vina, věrnost, ochranářství, emoce jako je kupříkladu radost nebo žal? Přestože na mnohé z těchto otázek si vnímavý majitel na základě vlastní zkušenosti se psem odpoví sám, tato kniha nabízí podrobnější, odborně naučné odpovědi, doložené řadou konkrétních příkladů a zajímavých příběhů

Hlavní hrdina Rothova románu, Alex Portnoy, pochází ze středostavovské židovské rodiny. Trpí poruchou, při níž se — jak zní medicínská definice — „silně pociťované etické a altruistické impulzy neustále srážejí s extrémními sexuálními tužbami, jež jsou často perverzní povahy“. Mladík, jemuž adolescentní posedlost sexem vydrží až do dospělých let, se na psychoanalytikově gauči zpovídá ze svých neřestí a přitom se ze všech sil snaží vzepřít ochromujícímu vlivu své rodiny. Jeho revolta však u něj vyvolává pocit viny a hanby, neboť odpor k tradici a k „největším výrobcům a dodavatelům špatného svědomí“, tj. k rodičům, se v něm sváří s upřímnou synovskou láskou. Přestože se Portnoyův komplex dotýká vážného tématu, lze jej považovat za jeden z nejkomičtějších a nejzábavnějších románů v americké literatuře. S vitální přímočarostí je vyprávěn samotným protagonistou, „sebemrskačem a padlým židovským neurotikem“ — a Portnoyova řeč je zcela otevřená, až obscénní. Není to však obscénnost samoúčelná či dekorativní; konečně sám autor napsal, že jeho hrdina „je sprostý, protože chce být spasen“.