Knihobot

Serena Prina

    Oscar Classici - 57: Delitto e castigo
    Nětočka Nězvanovová
    Gentleman v Moskvě
    • Gentleman v Moskvě

      • 472 stránek
      • 17 hodin čtení

      Gentleman v Moskvě Listování Gentleman v Moskvě Amor Towles On svůj hotel opustit nemůže, vy nebudete chtít „Vytáhněte paty z Metropolu a budete na místě zastřelen,“ zní doživotní rozsudek bolševického tribunálu nad hrabětem Alexandrem Iljičem Rostovem za autorství „nebezpečné“ básně. Tak začíná strhující příběh klenoucí se od vzniku Sovětského svazu přes Velkou vlasteneckou válku až po nástup Chruščova k moci. „Nenapravitelný aristokrat“ Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen opustit své apartmá moskevského hotelu Metropol a žít v podkrovním kamrlíku pro personál, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou; v souladu s filozofií svého kmotra velkovévody – pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním – nezahořkne a postaví se osudu čelem. Jeho prostřednictvím sledujeme nejen specifický život v luxusním hotelu, ležícím nedaleko Kremlu, ale také vliv historických zvratů na jeho obyvatele. Výsledkem je úžasné dobrodružství dalece přesahující zdi Metropolu. Postava hraběte Rostova, který s moudrostí, humorem a elegancí vzdoruje každodenní absurditě, uchvátila čtenáře po celém světě. Román byl přeložen do více než dvaceti jazyků a jeho prodeje již překročily milion výtisků.

      Gentleman v Moskvě
      4,4
    • Nětočka Nězvanovová

      • 175 stránek
      • 7 hodin čtení

      Fjodor Michajlovič Dostojevskij je extatik, zamilovaný do života svých postav tajemnou láskou, tím vášnivější, čím je život k nim krutější, čím víc je od sebe odstrkuje. Dobro je u Dostojevského stav milosti, který završuje vítězstvím nad hříchem. Proto snad nechává svou Nětočku Nezvanovovou vyrůstat uprostřed největší mravní a fyzické bídy, v rozhárané rodině nadaného, ale zkrachovaného hudebníka, otčíma Jefimova. Ponechává jí sice nepatrnou, ale přece jen naději na lásku, stejně trýznivou a beznadějnou, jako všechno, co v jejím světě patří k lidskému životu. Lze-li románovou fikci chápat i jako autorovu zpověď, pak Nětočka Nezvanovová má k takové zpovědi nejblíže z řady románů a novel, které autor napsal v době neklidu, chudoby a horečné spisovatelské práce po roce 1846, kdy mu novela Chudí lidé vynesla první literární věhlas....

      Nětočka Nězvanovová
      3,9