Les larmes de Tarzan
- 306 stránek
- 11 hodin čtení
307pages. poche. broché. Traduit de Sénès Florence -Illustrations de Jankovics györgy.



307pages. poche. broché. Traduit de Sénès Florence -Illustrations de Jankovics györgy.
Marie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny, a její asistentka Blanche jsou protagonistkami netradičního románu, příběhu dvou žen, které osudově poznamenaly jejich vztahy s muži - a radioaktivní záření. Autor, jako obvykle ve svých pracích, čerpá z autentického, dokumentárního materiálu, avšak jeho kniha není pouhou literaturou faktu. Historické události a osoby mu slouží jako základ, z něhož vychází k velmi osobnímu, básnivému eseji-románu o touze po lásce... Zdánlivě tedy pouze komentuje deníkové zápisy či vzpomínky konkrétní historické osoby - Blanche Wittmanové, pomocnice Marie Curieové a přítelkyně proslulého doktora Charcota, který s ní a na ní experimentoval při léčení hysterie pomocí hypnózy. Od samého začátku víme, s jakým nebezpečím si Blanche nevědomky zahrávala, když spolu s Marií Curieovou pracovala se smolincem a víme, jaké následky jí to přinese. Další nebezpečná hra se však vznáší nad příběhem, nad osudy všech postav: Hra s láskou, s krásou, fascinací tajuplnem, (které zde zosobňuje podivuhodné radioaktivní záření), také hra o lásku. Blanche se ve svých zápiscích snaží vědecky vysvětlit pravou podstatu lásky a spisovatel jde se svým příběhem daleko za a daleko nad: poznáváme myšlenkový svět přelomu století a zároveň se prodíráme záhyby lásky, kterou vědecky vysvětlit rozhodně nejde.
Na hřbitově se náhodně setkají dva pozůstalí. Désirée je knihovnice a v polední přestávce chodívá k prostému náhrobku za svým manželem, který umřel na její vkus příliš mladý. Benny je zemědělec, který chová krávy a starostlivě pečuje o pompézní hrobku svých rodičů. Sedávají spolu na lavičce před hroby a zpočátku k sobě cítí silnou antipatii. Ale jednoho dne se na sebe usmějou…