Psychologický román amerického spisovatele, zachycující zneklidněný duševní život amerického intelektuála, znaveného a zbrklého profesora Herzoga. Autor provádí svého hrdinu peklem dnešní civilizační desiluze, peklem uvědomování si strastiplného postavení dnešního člověka ve světě, přivádí ho na pokraj nervového zhroucení a nechává ho bojovat o znovunalezení duševní rovnováhy.
Het leven van de Nederlandse couturier Edgar Vos (1931), verweven met herinneringen van de schrijfster (1936); beiden zijn geboren in Nederlands-Indië en geïnterneerd geweest in Japanse kampen.
Een Amerikaanse hoogleraar raakt door de wens van zijn vrouw om van hem te scheiden zo van streek dat hij in totale ontreddering zijn werk en aanzien verliest en zich slechts met grote moeite weet te herstellen.
Dutch
Verhalen van Nederlandse auteurs over vakantieliefdes.
Dutch
Na haar scheiding neemt een jonge vrouw haar oude vak weer op en probeert in vrijblijvende relaties met mannen haar eigen identiteit te vinden
Jako každý národ mají i Židé své pohádky a vyprávění. Většina pohádek se předává ústně z generace na generaci. Singer v úvodu ke své pohádkové sbírce „Rabín a čarodějnice“ poznamenává, že některé z příběhů mu vyprávěla jeho maminka. „Jsou to lidové pohádky, které slyšela od své maminky a její maminky“. Singer převyprávěl pohádky po svém a některé si sám vymyslel. „Všechny ty příběhy zplodil způsob života, ve kterém není nouze o fantazii a výmysly“. Židovské pohádky a příběhy mají jednu společnou a základní vlastnost, jsou o lidech, Bohu a lásce. Často se v nich vyskytuje postava chudáka a bohatého, hloupého a chytrého, věřícího a nevěřícího, tedy řekli bychom dva základní póly lidských vlastností, boj mezi nimi a jak to v pohádkách často bývá, vítězí dobro nad zlem, ať je vítězem bohatý nebo chudý, hloupý nebo chytrý, věřící či nevěřící, nic z těchto vlastností není nositelem dobra či zla, jejich nositelem je jen člověk sám a jeho chování. Často vyskytující se postavou bývá postava rabiho, který má rozřešit potíže ostatních členů obce, je něco jako šaman či kouzelník, moudrý, který s pomocí Boží pomáhá svým svěřencům v těžkých chvílích rozpoznat, co je zlé a co dobré. „ Příběhy Židů jsou naplněny nejen zbožností, hledáním dobra a úctou k vědění, ale provází je i smysl pro humor a umění smát se sám sobě. Bez této vlastnosti by se ani plamínek moudrosti nikdy pořádně nerozhořel.“
