Psychologický román amerického spisovatele, zachycující zneklidněný duševní život amerického intelektuála, znaveného a zbrklého profesora Herzoga. Autor provádí svého hrdinu peklem dnešní civilizační desiluze, peklem uvědomování si strastiplného postavení dnešního člověka ve světě,přivádí ho na pokraj nervového zhroucení a nechává ho bojovat o znovunalezení duševní rovnováhy.
Mischa de Vreede Pořadí knih (chronologicky)






Zeestenen
- 91 stránek
- 4 hodiny čtení
Waar ik mee leef
- 203 stránek
- 8 hodin čtení
Dutch
Verhalen van Nederlandse auteurs over vakantieliefdes.
Mijn reis
- 206 stránek
- 8 hodin čtení
Dutch
Over
- 142 stránek
- 5 hodin čtení
BB literair: Eindelijk mezelf
- 252 stránek
- 9 hodin čtení
Na haar scheiding neemt een jonge vrouw haar oude vak weer op en probeert in vrijblijvende relaties met mannen haar eigen identiteit te vinden
Eindeloos en verder
- 253 stránek
- 9 hodin čtení
Jako každý národ mají i Židé své pohádky a vyprávění. Většina pohádek se předává ústně z generace na generaci. Singer v úvodu ke své pohádkové sbírce „Rabín a čarodějnice“ poznamenává, že některé z příběhů mu vyprávěla jeho maminka. „Jsou to lidové pohádky, které slyšela od své maminky a její maminky“. Singer převyprávěl pohádky po svém a některé si sám vymyslel. „Všechny ty příběhy zplodil způsob života, ve kterém není nouze o fantazii a výmysly“. Židovské pohádky a příběhy mají jednu společnou a základní vlastnost, jsou o lidech, Bohu a lásce. Často se v nich vyskytuje postava chudáka a bohatého, hloupého a chytrého, věřícího a nevěřícího, tedy řekli bychom dva základní póly lidských vlastností, boj mezi nimi a jak to v pohádkách často bývá, vítězí dobro nad zlem, ať je vítězem bohatý nebo chudý, hloupý nebo chytrý, věřící či nevěřící, nic z těchto vlastností není nositelem dobra či zla, jejich nositelem je jen člověk sám a jeho chování. Často vyskytující se postavou bývá postava rabiho, který má rozřešit potíže ostatních členů obce, je něco jako šaman či kouzelník, moudrý, který s pomocí Boží pomáhá svým svěřencům v těžkých chvílích rozpoznat, co je zlé a co dobré. „ Příběhy Židů jsou naplněny nejen zbožností, hledáním dobra a úctou k vědění, ale provází je i smysl pro humor a umění smát se sám sobě. Bez této vlastnosti by se ani plamínek moudrosti nikdy pořádně nerozhořel.“






