Tělo mladé dívky ležící obličejem dolů v bazénu je to poslední, co detektiv Josie Quinnová očekává při ranní návštěvě svého bratra na Dentonské univerzitě. Když však pozná dívčinu tvář, honí se Josii hlavou jediná otázka: Jak se může plavecká šampionka nešťastnou náhodou utopit? Následujícího dne zachvátí nedaleký dům hasiče ve výslužbě strašlivý požár, při němž málem zahyne on i jeho dvě vnučky. Opravdu jde o sérii záhadných úmrtí, nebo se Josie nemýlí, když vidí smrtící vzorec?
Když je na schodech kostela v luxusním svatebním resortu nalezeno křehké tělíčko dvanáctileté Holly Mitchellové s panenkou z borových šišek pevně přitisknutou k hrudi, spěchá na místo činu detektiv Josie Quinnová. Tu dívku zná: její matka nabídla Josii pomoc. Při prohlídce dívčina domu Josie zdrceně zjistí, že i Hollyina matka je mrtvá a její malá sestra se pohřešuje. Proč však v domě nenacházejí žádné ostré předměty? Při opětovném pátrání Josie nakonec najde tajnou skrýš, v níž je Hollyina sestra, vyděšená, ale živá. O chvíli později se objeví další panenka z šišek. Josie, která si je jistá, že vrah je nablízku, drží holčičku pevně v náručí a snaží se z ní dostat odpovědi, ale je jasné, že hromada spálených fotografií a dopisů nalezených ve skleníku je její jedinou stopou. Nikdo není v bezpečí, dokud Josie nepřijde na kloub nebezpečnému tajemství, které z tohoto odlehlého rodinného domu uniklo.
Americký prozaik Henry S. Whitehead (1882–1932) spojil nespútanú imagináciu s presnou znalosťou domorodého folklóru Západnej Indie. Počas dlhoročného pobytu na Panenských ostrovoch sa ako pastor episkopálnej cirkvi oboznámil s praktikami vúdú a bol svedkom mnohých rituálov čiernej mágie. Jeho neortodoxný prístup k poverám a otvorená myseľ mu umožnili zachytiť zanikajúci svet šamanizmu a podrobne ho opísať. Narodený v Elizabeth, New Jersey, prežil väčšinu života v Novom Anglicku, s výnimkou kreatívne stimulujúceho misionárskeho obdobia v Karibiku. Jeho mrazivo hrôzostrašné príbehy sa začali objavovať v pulp-fiction časopise Weird Tales od roku 1924. Hoci jeho prvotina Williamson, napísaná v roku 1910, bola publikovaná až v roku 1946 v posmrtne vydanej zbierke West India Lights, konečne sa zaradil medzi uznávaných velikánov žánru. Táto poviedka obsahuje prvky, ktoré neskôr využil vo všetkých svojich príbehoch: napätie, tajomstvo, chladne nezúčastnený popis udalostí a pocit neodvratnej hrôzy. Medzi jeho obdivovateľov patril aj H. P. Lovecraft, ktorý o ňom povedal, že Whitehead rozhodne nepôsobí ako zatuchnutý klerik, ale skôr ako niekto, kto má lásku k temným príbehom.