Kolektivní monografie vydaná k poctě Blanky Zilynské
David Kalhous Pořadí knih (chronologicky)




Königsherrschaft im Zeitalter des Interregnums
Herrschaftspraxis Přemysl Ottokars II. (1247/83-1278)
- 848 stránek
- 30 hodin čtení
Přemysl Ottokar II. (1251/3–1278) und seine Herrschaft zählen zweifellos zu den Dauerthemen der Mediävistik der böhmischen und österreichischen Länder, wo dieser fünfte böhmische König über ein Vierteljahrhundert seinen Machtanspruch geltend gemacht hat. Diese Publikation setzt sich zum Ziel, den Verlauf und die Dynamik der Herrschaft Přemysl Ottokars II. zu verfolgen und einen Beitrag zur Suche nach den Gründen für das rasche Ende seiner Herrschaft in den österreichischen Ländern zu leisten.
České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. II. díl Svět doby knížecí
- 262 stránek
- 10 hodin čtení
České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století - David Kalhous - Kniha o dějinách raného středověku se vždy potýká s nedostatkem pramenů, ale i tak jsou mnohá svědectví nepovšimnuta a četné možnosti nevyužity. Proto se autor zaměřil i na možnosti méně tradiční interpretace pramenů. Stručně představí historické metody i prameny pro dějiny českých zemí 10.–12. století, sleduje utváření „Bohemanů“ (o „Moravanech“ se toho mnoho neví) v raném středověku a jejich začleňování do křesťanského světa. Pozoruje klíčovou otázku vlády v raném středověku od úživnosti raně středověkých komunit, čímž se propojí dějiny moci s tzv. každodenností. Dále se zabývá utvářením církevních struktur, jež rovněž napomohly jak utváření společné identity, tak prosazení moci a disciplíny u obyvatel.
České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. I. díl, Čeleď sv. Václava
- 150 stránek
- 6 hodin čtení
Kniha o dějinách raného středověku se vždy potýká s nedostatkem pramenů, ale i tak jsou mnohá svědectví nepovšimnuta a četné možnosti nevyužity. Proto se autor zaměřil i na možnosti méně tradiční interpretace pramenů. Stručně představí historické metody i prameny pro dějiny českých zemí 10.–12. století, sleduje utváření „Bohemanů“ (o „Moravanech“ se toho mnoho neví) v raném středověku a jejich začleňování do křesťanského světa. Pozoruje klíčovou otázku vlády v raném středověku od úživnosti raně středověkých komunit, čímž se propojí dějiny moci s tzv. každodenností. Dále se zabývá utvářením církevních struktur, jež rovněž napomohly jak utváření společné identity, tak prosazení moci a disciplíny u obyvatel.