Henryk Sienkiewicz Knihy

Druhá část monumentálního románu z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království. Velkolepý román polského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, je prostředním, dějově zcela samostatným dílem Sienkiewiczovy slavné historické trilogie. Potopa se odehrává na počátku druhé poloviny sedmnáctého století, za polsko-švédské války. Jedinečně zachycený obraz této bouřlivé doby se před námi promítá jako na širokém plátně: napínavé zápletky, barvité a věrohodné boje a bitvy, i život na šlechtických dvorech. Do popředí však zřetelně vystupují soukromé osudy hlavních hrdinů, plné nenadálých zvratů, bloudění, pochybností, ale i upřímných nadějí, statečnosti a velké lásky.

Kniha popisuje švédský útok na Polsko. Vysoká polská šlechta zaměstnaná vnitřními neshodami jim neklade odpor. Pouze malá část skládající se především z rytířů bojuje jak proti Švédům tak proti zrádcům. Švédové dobudou Varšavu i Krakov. Po útoku Švédů na poutní míso Jasná Hora Jasna góra se však Poláci vzbouří. Poutní místo mají v takové úctě, že bez ohledu na nebezpečí začnou napadat a ničit menší švédské posádky. V tom okamžiku sebere zapuzený král Jan Kazimír všechny síly a vyrazí do protiútoku. Partyzánská válka Švédy vysiluje a především ji nemohou vyhrát. Když oddíl zaútočí, zničí malou švédskou posádku a pak je rozpuštěn, prostě není možné vyhrát. Švédové jsou postupně vytlačeni ze země. Polský protiútok přenese válku do Dánska. Polsko zvítězilo.

V roce 1655 se na polsko-litevské království valí obrovská švédská armáda. Situace vypadá naprosto beznadějně a v nejednom dříve odvážném srdci začne klíčit semínko zrady. I mocný litevský šlechtic Janusz Radziwiłł se rozhodne ustoupit před nepřemožitelnými vojsky a podrobí se novým pánům. Poslední baštou odolávající nájezdníkům je opevněný klášter Jasna Góra u Čenstochové, v jejíž obraně nemalou roli sehraje bývalý Radziwillův žoldnéř Andrzej Kmicic. Svými hrdinskými činy se snaží smazat nespravedlivě získaný cejch odpadlíka a také dobýt srdce milované Olenky...

V roce 1655 se na polsko-litevské království valí obrovská švédská armáda. Situace vypadá naprosto beznadějně a v nejednom dříve odvážném srdci začne klíčit semínko zrady. I mocný litevský šlechtic Janusz Radziwiłł se rozhodne ustoupit před nepřemožitelnými vojsky a podrobí se novým pánům.Poslední baštou odolávající nájezdníkům je opevněný klášter Jasna Góra u Čenstochové, v jejíž obraně nemalou roli sehraje bývalý Radziwillův žoldnéř Andrzej Kmicic. Svými hrdinskými činy se snaží smazat nespravedlivě získaný cejch odpadlíka a také dobýt srdce milované Olenky...

V roce 1655 se na polsko-litevské království valí obrovská švédská armáda. Situace vypadá naprosto beznadějně a v nejednom dříve odvážném srdci začne klíčit semínko zrady. I mocný litevský šlechtic Janusz Radziwiłł se rozhodne ustoupit před nepřemožitelnými vojsky a podrobí se novým pánům.Poslední baštou odolávající nájezdníkům je opevněný klášter Jasna Góra u Čenstochové, v jejíž obraně nemalou roli sehraje bývalý Radziwillův žoldnéř Andrzej Kmicic. Svými hrdinskými činy se snaží smazat nespravedlivě získaný cejch odpadlíka a také dobýt srdce milované Olenky...

Velkolepý román polského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, je prostředním, dějově zcela samostatným dílem Sienkiewiczovy slavné historické trilogie. Potopa se odehrává na počátku druhé poloviny sedmnáctého století, za polsko-švédské války. Jedinečně zachycený obraz této bouřlivé doby se před námi promítá jako na širokém plátně: napínavé zápletky, barvité a věrohodné boje a bitvy, i život na šlechtických dvorech. Do popředí však zřetelně vystupují soukromé osudy hlavních hrdinů, plné nenadálých zvratů, bloudění, pochybností, ale i upřímných nadějí, statečnosti a velké lásky.

Většina kniha se odehrává v okolí Zbaraže, kde leží obklíčené polské vojsko. Obklíčením prošel jedině Jan Skrzetusk, aby získal pomoc obklíčeným u polského krále.

Hlavní hrdina Jan Skrzetuski, náměstek kyrysnické korouhve knížete Jeremiáše Wisniowieckého, je poslán jako posel k hetmanovi Chmelnickému.

Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.

Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí. Dotisk r. 2005, 2009, 2011.