Bruno Vogelmann

Německý filozof a esperantista.

Narodil se v Heilbronnu na Neckaru v katolické rodině. Byl vychován v demokratickém duchu, chystal se na dráhu kněze. Ještě před maturitou se však ve zmatcích a bídě Výmarské republiky přidal k dělnickému hnutí, stal se komunistou. Musel opustit otcovský dům, pracoval jako cukrovarský dělník, později jako dělník v automobilce. Vystudoval pedagogiku a působil jako učitel.

V březnu 1933 byl zatčen a mučen nacisty, pak poslán do koncentračního tábora Heuburg. Po propuštění byl zanedlouho opět zatčen, strávil 2 roky ve vězení a pak další dva roky v koncentračním táboře Welzheim. V roce 1941 byl jako původně neschopný vojenské služby odveden a sloužil v armádě až do roku 1945.

Po roce 1945 pomáhal při rekonstrukci rodného města, pak za studené války ztratil místo ve státních službách a pracoval v chemické továrně. Od té doby se angažoval v ochraně přírody.

Vogelmann studoval ekonomii, sociologii, filozofii. Uchvátila jej dialektika, kterou už pak nikdy neopustil. Prostřednictvím Hegela, Marxe, Engelse, náboženských dialektiků a existencionalistů se snažil překonat dogmatický marxismus. Výsledkem této činnosti byla jeho metoda Nového myšlení, na základě které pak zformuloval svůj Nový realismus.

Významná je i jeho činnost v hnutí esperantistů. Učil esperanto v koncentračním táboře, učil ho aktivně i po válce. Je jedním z autorů Mezinárodního odborného ekonomického slovníku, kde mezi 9 jazyky je i esperanto. Proto nikoho neudiví, že knížka Nový realismus je napsána současně v němčině a esperantu. Byla přeložena do 26 jazyků, mimo jiné do čínštiny.

Bruno Vogelmann byl aktivním antifašistou až do konce svého života. Ještě ve svých 91 letech se například osobně účastnil protestních akcí proti řádění neonacistů na židovských hřbitovech v Německu.