Gregory Bateson Pořadí knih (chronologicky)
Tento anglický antropolog, sociální vědec a lingvista se vyznačoval mimořádnou schopností rozpoznávat řád a vzorce v přírodě. Jeho práce propojovala antropologii, kybernetiku a teorii systémů, čímž přispěl k rozšíření těchto oborů do sociálních věd. Věnoval se také rozvoji epistemologie jako „meta-vědy“ pro integraci různých forem teorie systémů. Jeho literární odkaz spočívá v hlubokém zkoumání propojenosti mysli a přírody a v rozpoznávání vzájemných vztahů v komplexních systémech.







Dove gli angeli esitano. Verso un'epistemologia del sacro
- 332 stránek
- 12 hodin čtení
Ancora una volta, Bateson ci dà la prova in questo libro che la sua missione non era quella di mettere a posto le cose, ma di scompaginarle e di obbligarci a ripensarle.
Mysl & příroda: nezbytná jednota
- 197 stránek
- 7 hodin čtení
Základní dílo přírodovědce, antropologa, kybernetika, ekologa, etnologa a zakladatele rodinné terapie, v němž se zamýšlí nad skrytou dynamikou života. Kniha se stala milníkem myšlení dvacátého století a kanonickou knihou hnutí New Age.
Schizophrenie und Familie
- 421 stránek
- 15 hodin čtení
Beiträge zu einer neuen Theorie u. a. v. Bateson, Gregory ; Jackson, Don D. ; Haley, Jay. 421 S.
Alpha-boek: Communicatie, gezin en huwelijk
Over dubbele binding, schizofrenie en gezinsrelaties: een verzameling artikelen
- 326 stránek
- 12 hodin čtení
Stěžejní dílo anglo-amerického antropologa Gregoryho Batesona se snaží na základě poznatků kybernetiky, teorie systémů a teorie informace zachytit podstatu řádu a organizace živého světa. Pokrývá širokou škálu vědeckých zájmů autora, od antropologie přes psychologii a biologii až po epistemologii a ekologickou krizi. Odlišuje se snahou o přesné definice a důkladné rozpracování detailů společenského a přírodního dění. Z antropologické části vynikají Batesonovy úvahy o národním charakteru. Psychologická část je zásadní pro psychoterapeuty a profesionály v oblasti komunikace, přičemž Batesonův koncept dvojné vazby definuje podstatu komunikační patologie. Inspirativní je také pohled na alkoholismus z kybernetické perspektivy. V biologické části se projevuje Batesonův zájem o vzorce a řád v živém světě, kdy rehabilituje tělesný kontext genetické výbavy, což předjímá rozvoj epigenetiky. Epistemologické texty představují první pokus o syntézu jeho myšlenek, které dále rozpracoval v jiném díle. V závěrečné části o ekologii Bateson dospívá k závěru, že ekologická krize, které čelíme, je především krizí našeho pohledu na svět a důsledkem chybného způsobu myšlení.