Knihobot

Gregory Bateson

    9. květen 1904 – 4. červenec 1980

    Tento anglický antropolog, sociální vědec a lingvista se vyznačoval mimořádnou schopností rozpoznávat řád a vzorce v přírodě. Jeho práce propojovala antropologii, kybernetiku a teorii systémů, čímž přispěl k rozšíření těchto oborů do sociálních věd. Věnoval se také rozvoji epistemologie jako „meta-vědy“ pro integraci různých forem teorie systémů. Jeho literární odkaz spočívá v hlubokém zkoumání propojenosti mysli a přírody a v rozpoznávání vzájemných vztahů v komplexních systémech.

    Gregory Bateson
    Schizophrenie und Familie
    Dialektik der Befreiung
    Alpha-boek: Communicatie, gezin en huwelijk
    Dove gli angeli esitano. Verso un'epistemologia del sacro
    Mysl & příroda: nezbytná jednota
    Ekologie mysli
    • Mysl & příroda: nezbytná jednota

      • 197 stránek
      • 7 hodin čtení

      Základní dílo přírodovědce, antropologa, kybernetika, ekologa, etnologa a zakladatele rodinné terapie, v němž se zamýšlí nad skrytou dynamikou života. Kniha se stala milníkem myšlení dvacátého století a kanonickou knihou hnutí New Age.

      Mysl & příroda: nezbytná jednota1980
      4,0
    • Schizophrenie und Familie

      • 421 stránek
      • 15 hodin čtení

      Beiträge zu einer neuen Theorie u. a. v. Bateson, Gregory ; Jackson, Don D. ; Haley, Jay. 421 S.

      Schizophrenie und Familie1978
    • Stěžejní dílo anglo-amerického antropologa Gregoryho Batesona se snaží na základě poznatků kybernetiky, teorie systémů a teorie informace zachytit podstatu řádu a organizace živého světa. Pokrývá širokou škálu vědeckých zájmů autora, od antropologie přes psychologii a biologii až po epistemologii a ekologickou krizi. Odlišuje se snahou o přesné definice a důkladné rozpracování detailů společenského a přírodního dění. Z antropologické části vynikají Batesonovy úvahy o národním charakteru. Psychologická část je zásadní pro psychoterapeuty a profesionály v oblasti komunikace, přičemž Batesonův koncept dvojné vazby definuje podstatu komunikační patologie. Inspirativní je také pohled na alkoholismus z kybernetické perspektivy. V biologické části se projevuje Batesonův zájem o vzorce a řád v živém světě, kdy rehabilituje tělesný kontext genetické výbavy, což předjímá rozvoj epigenetiky. Epistemologické texty představují první pokus o syntézu jeho myšlenek, které dále rozpracoval v jiném díle. V závěrečné části o ekologii Bateson dospívá k závěru, že ekologická krize, které čelíme, je především krizí našeho pohledu na svět a důsledkem chybného způsobu myšlení.

      Ekologie mysli1973
      4,3